Jak vzniklo rčení „o sto šest“? Proč ne o sto sedm nebo třeba o sto deset?

Vím, že otázka již byla položená.

Najíti původ nebo dokonce původce takovýchto rčení bývá velmi nesnadné.
Proto s povděkem otiskujeme zajímavou zprávu, kterou nám o původu rčení „o sto šest“ podal pan řídící učitel v. v. Ladislav Malý z Příbramě, ovšem s nutnou výhradou stran její konečné platnosti: »R. 1880 jsem se přel s přítelem K., že děvče, do jehož očí se zadíval, nikdy nezíská. Kolega se se mnou vsadil, že do sv. Jana Nepomuckého bude ta dívka jeho. Měl na to času od 29. ledna do 15. května, tedy celých sto šest dní. To jsme si často připomínali rčením, že jde „o sto šest“, a některý z kolegů je brzo zanesl i do vtipů Humoristických listů. Odtud se pak rychle rozšířilo do obecného usu, třebas tehdy nikdo nechápal první a vlastní význam těchto slov. Dnes je to rčení všeobecně známé.« Ověří-li se tato zpráva pana říd. uč. Malého, poskytne velmi řídký a vzácný příklad, jak se rčení běžné toliko jednotlivci může rozšířiti po celém území jazyka.

http://nase-rec.ujc.cas.cz/ar­chiv.php?art=3235

Doplňuji:
Ad klubru, nějak jste zapomněl uvést odkaz na zdroj, z něhož jste čerpal.

Už jsem svou vloženou otázku našla, uvědomila jsem si, že jsem 106 psala číslovkou.

http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/jak-pripadne-kdy-vzniklo-uslovi-o-106

Quentos uvedl jiný odkaz než já , a to na stejně vyčerpávající odpověď.

Upravil/a: annas

Roku 1880 se přeli dva kamarádi, že děvče, do jehož očí se jeden z nich zadíval, nikdy nezíská. Nakonec uzavřel sázku, že do sv. Jana Nepomuckého bude ta dívka jeho. Měl na to času od 29. ledna do 15. května, tedy celých sto šest dní. A od tuď tedy vzniklo o stošest.

sice už jsem, jak již avizovala annas, odpovídal, nicméně mně se velmi líbí naopak interpretace uživatele Bluefalco (viz odkaz) – tento výklad mi přijde mnohem pravděpodobnější.

http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/jak-pripadne-kdy-vzniklo-uslovi-o-106