Jak vzniklo rčení „labutí píseň“?

Apollón dostal od Dia nejen krásu, ale i vůz, do něhož byli zapřaženy labutě. "Projížděl"se s nimi po světě. Po něm to ve středověku dělali i různí pohádkoví rytíří (např. Lohengrin). Tyto labutě byly bájní ptáci, nadaní lahodným teskným zpěvem. Šlo sice o nářek nad zamrzlou vodou, kdy není dost potravy, ale fantazie lidí vytvořila své. Pokládala labutí zpět za krásný a prorocký.
Ozýval se zřídka, ale vždy věštil něco neblahého, většinou smrt. Nejkrásnější píseň prý labuť zpívala, když ohlašovala vlastní zánik. Zpět, kterým se loučila se životem, prý byl tak vroucí a smutný, že nad ním dojetím tichla veškerá příroda. Všichni antičtí lidé, básníci filozofové této báji věřili a zaházeli s ní jako se skutečností.
Labutí zpět ztotožňovali s posledním tvůrčím činem nebo projevem umírajícho člověka.

Dnes naopak poslední „labutí zpěv“ básníků a vědců nezní vždy smutný, naopak, bývá to prudké, slavné, vítězné, i když teskné vzplanutí plamene před uhasnutím, konečná závěrečná slova života, země a jejích krás, viděná v křišťálovém jasu nesmírných dálek, zbavená už vší malichernosti, rmutu a kalu.

Kniha Kde je zakopaný pes od B. Fučíka.

Upravil/a: annas

Žila raz krásna biela labuť.
Labuť celý život mlčala, namyslená na svoju krásu. Počúvala spev ostatných vtákov. Aj ona chcela niečo zaspievať, otvorila zobák a nič. Pozorovala spevákov a rozmýšľala. Až raz otvorila zobák, vytlačila vzduch z pľúc a zaspievala. Ale jej srdce tú námahu nevydržalo a zomrela.
Odvtedy sa poslednému vrcholovému vystúpeniu hovorí labutia pieseň.
Tak milé deti, dobrú noc.
Doplňuji:
Kerberus, normálne ste ma rozplakali svojím príbehom.
Moja labuť je iná. Vedela, že nedokáže spievať, ale snažila sa o dosiahnúť svoj cieľ. Prekonala samu seba (svoju namyslenosť) a bojovala. Až do poslednej chvíle.

Upravil/a: led

Labutí píseň je ustálené slovní spojení, které vešlo do slovníku jako rčení, přirovnání. Znamená zejména označení posledního dobrého výtvoru nebo velkého vystoupení aktéra, ať již v umění, architektuře, sportu apod.
Původ úsloví

O labuti, která před smrtí zpívá, se zmiňují již antičtí básníci, např. Ovidius. Také řecký dramatik Aischylos se zmiňuje o labutím zpěvu.
Jeden druh labutí, žijící i u nás, se jmenuje Labuť zpěvná – latisnky cygnus cygnus nebo také cygnus musicus. Zoolog Alfred Brehm říká, že labuť opravdu jaksi zpívá, když umírá. A při svých tazích na jih vydávají tito ptáci také zvuky, často znějící harmonicky.
http://cs.wiki­pedia.org/wiki/La­but%C3%AD_p%C3%AD­se%C5%88