Podle tohoto zdroje uzel z lýčí uvázal rolník Gordias v Diově chrámě.

Je to vzpomínka na dobu před více než dvěma tisíci let, kdy slavný – a velmi mladý – vojevůdce Alexandr Makedonský vyhrával jednu bitvu za druhou. Během svého tažení do Persie a Indie si podmanil obrovské území.

V jednom městě na Předním východě prý rolník Gordias z vděčnosti za to, že v jeho zemi skončila válka, uvázal v Diově chrámě složitý uzel z lýčí. Gordias se stal panovníkem a město bylo nazváno Gordion. Konec uzlu nebyl vidět a nikdo jej nedokázal rozvázat. Říkalo se, že s uzlem si poradí jen ten, kdo se má stát králem celé Asie.

V roce 333 nebo 334 před Kristem se Alexandr Veliký během svého perského tažení ve městě Gordion zastavil a pokusil se uzel rozvázat. Když nemohl najít konec, vzal meč a jednou ranou uzel rozetnul na dvě poloviny.

Od té doby se říká o člověku, který složitou situaci vyřeší jednoduchým a rozhodným způsobem, že rozťal gordický uzel.

http://dejiny­.ceskatelevize­.cz/208552116230004/html­/gordicky-uzel/

Doplňuji:
Mám knihu Zakopaný pes od B. Fučíka a J. Pokorného. Podívala jsem se, co v ní autoři píší o původu gordického uzlu.

Řekové chtěli svému mocnému sousedu Persii oplatit všechny dosavadní nájezdy. … Alexandr se vypravil do Malé Asie ovládané Peršany a dobyl také Frygii.

A tam, v hlavním městě Gordiu, dostal zvláštní, významný podnět k dalšímu tažení na východ… Kdysi dáno předtím, když byla Frygie rozvrácena velikými vnitřními zmatky, se zčistajasna mezi tamějším lidem vynořilo proroctví, že nebude mír, dokud do země nepřijede vůz slunečního boha řízený mužem, který učiní konec všem rozbrojům. A vskutku, jednoho dne se vůz i vozka objevili. Nic nevadilo, že vozka byl obyčejný sedlák Gordius, obyvatelstvo ho rázem uznalo za krále a jeho zásluhou v zemi nastal pořádek. Gordius z vděčnosti věnoval vůz, na kterém přijel, bohu Diovi, a dal jej umístit v jeho chrámě. Ale dříve, než se tak stalo, uvázal ho k oji uzlem z dřínového lýčí. Uzel byl tak umně spleten, že nebylo možno najít konec jednotlivých pramenů, a nikdo nedovedl uzel rozmotat. A právě o to se pokoušel nejeden ctižádostivec, neboť se tvrdilo, a věřilo, že ten, kdo uzel rozplete, bude pánem celé Asie. Alexandr se ji právě chystal dobýt, kdy ž se v hlavním městě Frygie dověděl o jeho věštbě a spatřil pověstný uzel. Ale na rozpletení uzlu, jeho „vazba měla konce skryté a proplétala se křížem krážem“, nebylo ani pomyšlení.

Nerozvážný ALexandr rozťal uzel a cesta k dobytí Asie byla otevřena. Alexandr během desíti let dobyl Egypt, celou obrovskou říši perskou a vypravil se do Indie. Všechno nasvědčovalo tomu, že gordická předzvěst mu dá za pravdu, náhlá smrt však učinila konec všem jeho světovládným plánům.

A od té doby je rozetnutí gordického uzlu přirovnáním pro spletité situace, které nelze jinak řešit než odvážným rozhodnutím, jediným rázným, jednoduchým řezem.

Upravil/a: annas

podľa legendy:

Gordický uzol je uzol z legendy o lane na vojnovom voze Gordia z Frýgie, ktoré zauzlili grécki bohovia, a ktoré malo neoddeliteľne spojiť oje a záprah frýgskeho boha Sabazia (grécky ekvivalent Dionýza).

Podľa povesti, ten, kto rozviaže tento uzol, stane sa kráľom celého (vtedajšieho) sveta. V roku 333 pred Kr. sa o to vraj pokúsil Alexander Veľký, no keď sa mu uzol nepodarilo rozviazať, rozhneval sa a uzol jednoducho preťal svojim mečom. Uzol teda nerozviazal a kráľom sa nakoniec tiež nestal (resp. stal, ale na veľmi krátku dobu).

Dnes sa týmto slovným zvratom označuje problém, ktorý sa považuje za mimoriadne ťažko riešiteľný.

http://sk.wiki­pedia.org/wiki/Gor­dick%C3%BD_uzol