Ahoj. Příliš nerozumím okolnostem, při kterých vzniká plazma. Jasně,
na internetu všude plno, ale není to laicky, potřebuju to trošku polidštit.
Buď tedy plyn potřeba zahřát na vysokou teplotu (rozumím) nebo podrobit
ionizaci (nerozumím), aby vznikla plazma.
Ionizace nastává buď v důsledku ionizujícího záření, kdy například
rychlá částice srazí s atomem a vyrazí z něj elektron, je to tak? Tehdy
vznikne kationt a elektron, tedy plazma.
Ale pak je tu ještě jeden způsob, kterému nerozumím vůbec. Ionizace
nastává v důsledku velkého rozdílu elektrického potenciálu, jak je tomu
třeba u blesku. Mohl by mi to někdo osvětlit? K čemu se ten elektrický
potenciál vztahuje, co to je, co se s těmi částicemi děje? Jedna část
má dejme tomu 10 000 V, druhá 5 V, tedy velký elektrický potenciál a
najednou hle – plazma? Jak to tedy je? Díky.
Zajímavá 0 před 3789 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
El. potenciál, tedy rozdíl těch potenciálů se nazývá napětí.
Laicky řečeno: napětí je jak moc se chtějí elektrony někam
přemístit – třeba blesk je jen snaha o vyrovnání těch potenciálů a
tak vysoké napětí umožní elektronům „přeskočit“ z mraku do země
přes odpor vzduchu.
V plynu jsou vždy někde ionty a elektrony a napětí ten elektron urychluje a
když je napětí vysoké, je velké i urychlení. On je pak schopný vyrazit
elektron z jiného atomu, do kterého narazí. Tím se spustí řetězová
reakce a plyn se zionizuje.
0 Nominace Nahlásit |
Plazma nevzniká z velkého rozdílu potenciálů. Z toho vzniká výboj a
následkem výboje je vysoká teplota, díky níž vznikne plazma.
http://www.aldebaran.cz/astrofyzika/plazma/basics.html
0
před 3789 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Předpokládám že tou ionizací myslí stav, kdy jsou napětím
urychlovány ionty a volné elektrony a ty při srážce s jiným atomem
z něj vyrazí další elektron, čímž se postupně zvyšuje míra ionizace
dané látky.
Zas jednou nesouhlasím s mosojem, plazma vzniká i za poměrně nízkých
teplot. Vysoké teploty jsou jen jedním z možných způsobů jak plyn
zionizovat.
K tomu potenciálu: Důležitá bude velikost elektrického, pro jednoduchost elektrostatického pole (U/l [V/m]) ve vztahu k vlastnostem látky v tom poli (složení, tlak, teplota) bude-li v daném prostředí el. pole nízké, i v případě ionizace atomu tento s velkou pravděpodobností rekombinuje dřív, než dokáže ionizovat další. Bude-li pole dostatečně vysoké, pak s velkou pravděpodobností každý zionizovaný atom rozbije minimálně jeden další než stihne zrekombinovat. (celkový stupeň ionizace se postupně zvyšuje)
Trochu podobné řetězové jaderné reakci a podkritickému a nadkritickému množství štěpného materiálu
0
před 3789 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekannas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2636 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1348 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1062 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |