Jak vytvořím vzorec z kyselin?

Snad Vám pomůže odkaz, kde se dovíte o tvoření názvosloví kyselin.

Zdroj: http://www.aris­toteles.cz/che­mie/chemicke_naz­voslovi/kyseli­ny/kyslikate-kyseliny-nazvoslovi.php

zas tak složité to není. Musíme dát pozor na názvosloví. Končí-li název kyseliny na „-vodíková“, automaticky nám to napoví, že půjde o kyselinu bezkyslíkatou. Tam je počítání jednoduché – vodík bude mít ox.č. mínus jedna a daný prvek podle toho, v jaké skupině se nachází, pak již použijete jen křížové pravidlo.
U kyslíkatých kyselin se to má následovně: ty již končí na známé koncovky skupin (-ná, -natá…) a vodík má v nich ox. č. jedna (jako téměř vždy). Daný prvek má ox. č. podle skupiny, do níž patří, a kyslík (jako téměř vždy) ox. č. minus dvě. Vzorec spočítáme následovně – např. u kyseliny sírové: HSO mám jisté (vodíkem začíná kyselina vždycky, kyslík je u kyslíkatých kyselin na konci a daný prvek mezi nimi), vodík má ox. č. jedna a kyslík (jako téměř) vždy minus dvě. Daný prvek má ox. č. podle koncovky kyseliny – jde-li tedy o kyselinu sírOVOU, napoví nám to, že síra bude mít ox. č. šest (koncovka -ová je šestá v pořadí, kdyby např. šlo o kyselinu siŘIČITOU, bude mít síra ox. č. 4 podle pořadí koncovky -ičitý). Nyní tedy musíme vypočítat konkrétní počet atomů vodíku a kyslíku, a to tak, že sečteme jedničku od vodíku s ox. č. daného prvku (v tomto případě se šestkou od síry) a pokusíme se ho vydělit minus dvojkou u kyslíku: (1+6):2 = ? Vyjde nám tři a půl, tedy číslo se zbytkem, což je nepřípustné. Musíme tedy zvýšit počet vodíků – H2. A zkoušíme znovu: (2krát jedna + 6):2 = 4. Nyní už vyšlo celé číslo beze zbytku a jde o skutečný počet atomů kyslíku.
Ještě jednou stručně – u kyslíkatých kyselin tedy: jedna (vodík) PLUS ox. č. daného prvku DĚLENO dvojkou od kyslíku. Vychází-li to se zbytkem, zvyšuju počet vodíků. Výsledek dělení mi dá počet kyslíků.
U bezkyslíkatých kyselin jde jen o prohození minus jedničky u vodíku a ox .č. daného prvku křížovým pravidlem.

Zdroj: vzpomínky z chemie na gymnáziu ;{)>