Jak vysoko lítají těžké dělostřelecké granáty?

Jak vysoko v článku nepíší a asi to bude vojenským tajemstvím, nicméně spíš než granáty mi to připadá jako naváděné střely, jejichž výhodou je, že letí po vystřelení následně pouze setrvačností.

Je to hnus, co ti Amíci pořád nevymýšlejí na zabíjení dalších a dalších lidí.

V publikaci „Jak fungují zbraně“ (autor Christopher Chant) v kapitole „Dalekonosné dělo“ je informace o tzv. „pařížském dělu“ z roku 1918 s ttd. ráže 21cm/délka hlavně=34m/dostřel 116km/váha granátu=120kg. Němci v době od března do srpna 1918 vystřelili na Paříž celkem 303 granátů.
Cituji: Vznik „pařížského děla“ přinesl řadu zcela nových problémů. První z nich byl dostřel – jak urychlit střelu aby dolétla na vzdálenost 116km? Odpověď zněla vyslat jí co nejrychleji do stratosféry. Tam už se pohybuje v prostředí blízkém vakuu a nebrzdí ji obrovský odpor vzduchu. Když ji pak gravitace stáhne zpět do atmosféry padá pod poměrně strmým úhlem. Pro dosažení maximálního dostřelu za těchto podmínek je nutný náměr 55° pro co nejrychlejší dosažení stratosféry.