Jak vlastně došlo k tomu, že nástroj, určený na mučení, se stal symbolem křesťanství?

To přece vůbec není nástroj určený k mučení.
Lidstvo každou „dobrou věc“/vynález, vždy nějak zneužilo. Změnilo ve zlo, postrach, zbraň.
Prostě na světě panuje rovnováha (dobro x zlo, jin x jang).
„V křesťanství je kříž symbolem Kristova vítězství nad smrtí a hříchem. Katolíci a pravoslavní užívají od raných dob znamení kříže pravou rukou na svém těle; tato praxe byla běžná už v době sv. Augustina. V katolické i pravoslavné tradici má své významné místo svátek Povýšení svatého Kříže .“
Počátek tohoto posvátného a světového symbolu nacházíme v nářadí k rozněcování ohně. Jeho vzplanutí „z ničeho“
Kříž má jako znak mnoho různých užití a významů.
Negramotní lidé se dodnes místo jménem podepisují třemi křížky.
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/K%C5%99%C3%AD%C5%BE

Na počest právě Ježiše, který se obětoval právě na kříži. Znamení kříže je v mnoha symbolech, už před Kristem používaly kříž třeba Keltové, jako znamení slunce.

No jak, logicky a jednoduše.

My nevíme, kolik bylo různých frakcí křesťanství, protože my známe jenom ty frakce, které byly, nakonec, vtěleny v tu jednu, státem povolenou, a pak státní církev. Ano, ale i podle těch kanonických evangelií (která mají historiografickou a životopisnou hodnotu nula celá nula nula, že?) byl Ješua ben Josef rebel, no a první křesťané asi taky nepočítali s tím, že jednou bude celé Imperium Romanum křesťanské a císař bude poslouchat pana papeže (ono to tak jednoduché taky není, ale pro illustraci to stačí).

My, vlastně, pořádně neznáme rané dějiny ani té jedné z XX církví, které tvoří tu jednu Církev: římské. Protože jediné, co se dochovalo, tak jsou jejich vlastní zdroje a vlastní interpretace. Což vždycky smrdí!

Podle ní se to, tak nějak, vyvinulo. První mše byly slouženy na hrobech prvotních křesťanů – mučedníků. No a v těch katakombách nebylo moc co symbolisovat, to až později, ale až do II. Sněmu vatikánského a jeho „lidově demokratické“ církve, byl oltář otočen ad orientem a stylisován do podoby rakve (téměř vždy).

No a tak postupně ten krucifix, a kříž, nějak zastínily, vytlačily další symboliku.

Však ano, však ale sorry, ale to je křesťanská logika: „Nebil jsem tě: pomohl jsem ti vstát.“ „Díky, pane, ale nepotřebuju vaši pomoc.“ To máš ostatky svatých, obrázky umučenců, oltář ve tvaru truhly, prostě: kult smrti.

Ale se to komunikuje: ta palečnice tady není symbolem outrpného práva, protože ona – tam a tam – byla používána, aby se činec lépe soustředil. Však ano, se španělskou botou a palečnicí se fakt soustředíš na to, na co se tě ten, co ti to nasadil, ptá! 👌

Stejně tak kolečko je hranaté: my nemáme kult smrti, protože ta smrt (mimochodem, jedna z nejkrutějších, co lidstvo vůbec vymyslelo) byla boží vůlí a byla potřebná ku spáse lidstva. No, a pak se můžeme divit, že je celá ta naše civilisace, svým způsobem, pošahaná, že nejsme s to rozlišit zrno od plev.

Protože všecko je relativní, i to, co fakt jako relativní není. 😅

V podstatě až v době, kdy bylo definováno takzvané Nicejské vyznání víry.
Pro Ježíšovy učedníky v prvním století bylo nemyslitelné označovat se nějakým pohanským symbolem. Nově vzniklá katolická církev zahájila vlastvní „evangelizaci“, pro větší popularitu bylo pohanským národům umožněno ponechat si své zvyklosti a symboliku. Tak se cca 300 let po smrti posledního apoštola dostal do „křesťaství“ symbol kříže, který se hojně v různých podobách používal jinými národy (i coby falus) dlouho před příchodem Ježíše na zem.