Jak to bylo s volbami u mentálně postižených lidí za komunismu?

„Jak všichni víme, za komunismu musel jít volit každý a kdo nešel, byl stíhán.“

Nemusel a nebyl.

Nevolit nebylo trestné ani za Husáka. Samozřejmě, člověk, který nepodepsal souhlas s „bratrskou návštěvou vojsk“, nechodil k volbám, atp., musel být srozuměn s tím, že byl-li například lékař, tak bude na obvodě v Německých Pavlovicích, obec Osoblaha, okres Bruntál, až do důchodu, no a pokud byl dělnické professe, nebude povýšen, atp.

Tím to ale končilo, zbytek je imperialisticko – kapitalistická propaganda.

Jestliže byl někdo stíhán, tak šel, aktivně, proti straně a / nebo proti régime. A člověk, který jde aktivně proti straně (=„strejčkům“) a / nebo proti régime, je nějak persekvován v každé době.

Nebyl stíhán. Samozřejmě byla snaha o maximální volební účast (oficiální byla kolem 99,5%), takže se volilo v ústavech, za nemocnými chodili z MNV domů. Kdo nebyl schopen vhodit lístek do urny, byl většinou už dávno předtím zbaven svéprávnosti (za kamančů to bylo jednodušší a běžnější než nyní). Takže neodvolilo max. těch 0,5% „potížistů“ …

Nežil jsem za socialismu, ale já jsem autista a k volbám chodím, protože chci něco změnit. Na prezidentské volby půjdu stoprocentně a už mám svého favorita.

Nikdo z nás to neví, protože za komunismu nikdo z nás nežil a ještě nikdy v žádn´ém státě komunismus nebyl

Víte, ono je nepřesné tvrzení, že by za to byl někde stíhán – pokud tím míníte trestně stíhán. Tak tomu nebylo za komunistů.
Ale byl takzvaně „kádrově postihován“, což tedy značí, že si jeho jméno zaevidovali – a pak si tu informaci předávaly státní instituce mezi sebou. (Dejme tomu i v práci se na každého vedl tzv. kádrový spis, kde toto bylo evidováno). Takže ne hned, ne přímo, ale když se třeba později uvažovalo o tom, zda by mohl být povýšen, nebo když se hlásil na VŠ, nebo když třeba žádal o byt, nebo i školku pro dítě, a pod. – tak pak mu to zamítli. Toto byly ty kádrové postihy.
No a během této kádrové kontroly se taky zjistilo a bralo v úvahu pokud ten člověk byl takto duševně postižen, jak píšete v dotazu, takže pak obvykle i odpustili. Ale to pak záleželo na konkrétních lidech, co ty kádrováky a rozhodující pracovníky dělali – někdy odpustili, jinej si i tak rád kopnul, aby ukázal jak je důležitej..