Jak všichni víme, za komunismu musel jít volit každý a kdo nešel, byl stíhán. Jak to ale řešili u lidí, kteří toho nebyli schopni? Třeba u autistů, lidí s Alzheimerovou chorobou, apod. Byli i tito lidé stíháni, když nešli, i když bylo jasné, že za to nemohou? Nebo se v té době na tyto choroby vůbec nehledělo?
Zajímavá 0 před 743 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
„Jak všichni víme, za komunismu musel jít volit každý a kdo nešel, byl stíhán.“
Nemusel a nebyl.
Nevolit nebylo trestné ani za Husáka. Samozřejmě, člověk, který nepodepsal souhlas s „bratrskou návštěvou vojsk“, nechodil k volbám, atp., musel být srozuměn s tím, že byl-li například lékař, tak bude na obvodě v Německých Pavlovicích, obec Osoblaha, okres Bruntál, až do důchodu, no a pokud byl dělnické professe, nebude povýšen, atp.
Tím to ale končilo, zbytek je imperialisticko – kapitalistická propaganda.
Jestliže byl někdo stíhán, tak šel, aktivně, proti straně a / nebo proti régime. A člověk, který jde aktivně proti straně (=„strejčkům“) a / nebo proti régime, je nějak persekvován v každé době.
0 Nominace Nahlásit |
Nebyl stíhán. Samozřejmě byla snaha o maximální volební účast (oficiální byla kolem 99,5%), takže se volilo v ústavech, za nemocnými chodili z MNV domů. Kdo nebyl schopen vhodit lístek do urny, byl většinou už dávno předtím zbaven svéprávnosti (za kamančů to bylo jednodušší a běžnější než nyní). Takže neodvolilo max. těch 0,5% „potížistů“ …
0 Nominace Nahlásit |
Nežil jsem za socialismu, ale já jsem autista a k volbám chodím, protože chci něco změnit. Na prezidentské volby půjdu stoprocentně a už mám svého favorita.
0
před 743 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Nikdo z nás to neví, protože za komunismu nikdo z nás nežil a ještě nikdy v žádn´ém státě komunismus nebyl
0
před 743 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Víte, ono je nepřesné tvrzení, že by za to byl někde stíhán –
pokud tím míníte trestně stíhán. Tak tomu nebylo za komunistů.
Ale byl takzvaně „kádrově postihován“, což tedy značí, že si jeho
jméno zaevidovali – a pak si tu informaci předávaly státní instituce
mezi sebou. (Dejme tomu i v práci se na každého vedl tzv. kádrový spis,
kde toto bylo evidováno). Takže ne hned, ne přímo, ale když se třeba
později uvažovalo o tom, zda by mohl být povýšen, nebo když se hlásil na
VŠ, nebo když třeba žádal o byt, nebo i školku pro dítě, a pod. –
tak pak mu to zamítli. Toto byly ty kádrové postihy.
No a během této kádrové kontroly se taky zjistilo a bralo v úvahu pokud
ten člověk byl takto duševně postižen, jak píšete v dotazu, takže pak
obvykle i odpustili. Ale to pak záleželo na konkrétních lidech, co ty
kádrováky a rozhodující pracovníky dělali – někdy odpustili, jinej si
i tak rád kopnul, aby ukázal jak je důležitej..
0
před 741 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek