Jak skončila vaše první láska?

Chodili jsme spolu celý jeden ročník. Byl nejhezčí z celý školy, holky mi ho záviděly.Potkala jsem ho po letech…hubenej, plešatej, chyběly mu přední zuby 😁, a ty jeho kecy, byla jsem hrozně zklamaná, vypadal jak bezdomovec Myslím, že bumbá a hodně.Do jedný řeky nevstoupíš.

mam podobnou zkušenost,jako samba.chodila jsem do 5tridy,on stejne stary,ze Slovenska.detska laska,pak platnicka,ktera vydržela do mych 17let.pak si prede mnou zapalil,dal jedno pivo,a to byl konec.vzala jsem si jiného,nepil,ne­kouril.ve svých 33letech jsem jej videla,ze stihleho krásného blondacka,zpuchly,p­upkaty,plešaty alkoholik.

Trvala rok a skončila,protože moje velká láska byla z jiného města než já a a když jsme spolu chodili tak byl na vojně,takže jsme se viděli jen o jeho opušťáku,což bylo jednou za měsíc.Pak vojna skončila a on samozřejmě nastoupil do zaměstnání a mimoto měl i jiné koníčky,takže prostě nebylo toho času.
Takže v klidečku jsme se rozešli a poznávali jsme nové lidi.Po roce jsme se potkali,pokeca­li,pak se setkali ještě jednou a pak už nikdy.Tedy,já jsem ho potkala už dvakrát,ale nikdy jsem ho neoslovila.Moc se vzhledem nezměnil,a to mu bude asi 40.

Proč se lidé rozcházejí,když mají pocit,že to bude trvat pořád?Protože lidé se mění,dospívají…taky přichází něco jako nuda a stereotyp,takže holka randící od 16 let s jedním klukem pochopitelně po deseti letech vztahu(který možná už není co býval) potká někoho jiného a bude chtít poznat něco nového.Totéž bude u kluka,taky bude chtít poznat jinou holku. Netvrdím,že je to tak u všech,najdou se vyjímky,a taky je jiná doba,dříve nebylo vhodné často měnit partnery a vůbec se rozvádět.Třeba spolužačka ze základky se vdávala někdy kolem dvacítky,a s manželem jsou spolu dodnes,třebaže nemají snadný život,Evička porodila dvojčata,jedno záhy zemřelo,druhé je po dětské obrně postižené,do toho před pěti lety adoptovali děvčátko,protože už nemohli mít vlastní a chtěli.Když jsem se ptala,jak to zvládá především on,chlap,řekla mi,že těžko,ale je to opravdovej chlap a oba mají můj obdiv.

Takže i takhle může skončit první láska.

hele, nech se překvapit 😉

já – 3,5 roku a 2 roky jsem se z toho pak dostával

Asi po měsíci s hlavou v oblacích jsem to ze sebe cestou z jídelny dostal – a v pěti minutách svět zčernal a rozpadl se na atomy, i když bylo právě také jaro … Napodruhé (jindy, jinde a s jinou) to také nedopadlo, ale do třetice všeho dobrého ano 🙂

Jestli se to tak dá říct, tak vůbec první byla ve třetí třídě, se spolužákem Láďou jsme se pusinkovali a bylo to takový hezký, dětský. Ve čtvrtý třídě k nám přišly dvě nové holky, Bára a Daniela a ta Daniela mi ho „ukradla“ a měli pak jednou o velký přestávce „svatbu“ ve třídě a já seděla pod lavicí smutná a s chutí dotyčnou přinejmenším zabít :) Pak snad pár týdnů potom za mnou přišla spolužačka, tehdejší velká kamarádka, že mi přivezla suvenýr z dovolené. Byly to nějaký dvě zelený kuličky ve tvaru olivy (nebo jen jedna „oliva“ a jedna černá malá kulička?), jednu jsem si myslím měla nechat a druhou snad někde zakopat nebo jednu zakopat a druhou někam hodit v dál, už přesně nevím.. ale že já pak měla zkrásnět a Daniela zošklivět, třeba že by jí narostla bradavice nebo tak. Nadšeně jsem to sdělila doma mamce, která mi to zabavila, že s černou magií není radno si zahrávat, že se mi to vrátí, no…
A první láska se vším všudy přišla těsně před patnáctým rokem a trvalo to zhruba rok s přestávkou.. dostávala jsem se z toho asi tak 2–3 měsíce.. Pak jsem měla rok a půl pohodovej vztah založenej na kamarádství. Zvláštní je, že po něm jsem měla jednoho, se kterým ten velice intenzivní vztah trval jen měsíc, ale dostávala jsem se z toho snad rok…

Začala jednoho roku který nebudu uvádět.Byl ůnor a točila se mi z toho hlava.Do dnešního dne si pamatuji i přesné datum.Vše skončilo v červnu téhož roku kdy si našla jiného.Je to už opravdu hodně dávno,ale vím jaké jsme spolu tenkrát poslouchali písničky a dokonce ještě dnes málokdy zacítím vonavku kterou má první láska používala.At vám to vydrží.

Záleží na tom, co se tím rozumí. Jestli myslíte tu v cca 5 letech ve školce, tak trvala asi rok a skončila s odchodem do školy. Co myslíte tou „pravou“? Zda je dotyčná ta „pravá“ nikdo nikdy nemůže s určitostí vědět.

Moje první láska začala před pěti měsíci a trvá do teď.. je mi 15 🙂. Sice nás dělí kilometry, ale i tak se milujeme a jezdíme za sebou jak to jen jde. Také věřím tomu, že bude věčná, ale vlastně proč ne? Když na tom vztahu budeme oba pracovat, snažit se ho ozvláštnit a vzájemně si být oporou? Ano, zní to jako utopie, ale já tomu stále věřím.. no, asi to budou ty hormony 🙂.
Hodně štěstí, ať vám to vydrží 🙂.

vydržala vyše 20 rokov.
splodili a vychovali sme deti a potom, keď deti vyleteli z hniezda, začali žiť.

stretávame sa dodnes a niekedy by sme boli radi, keby to išlo prežiť znova – od začiatku.

takže vlastne – trvá stále. i keď už nie sme spolu.

;-Q

Manžela jsem poznala v sedmnácti, on byl starší o pár let, skoro jsme spolu chodili, ale nakonec jsem to ukončila dřív než to začalo. Pak jsem v osmnácti měla svůj první vztah. Nikoli pravou lásku. Rozchod byl bez dramat, dal jsme se vidali, spolupracovali, pomáhali si. Od ty doby, co jsem se odstěhovala za manželem, jsme se neviděli, není důvod. Kdybychom se teď viděli, byli bychom v pohodě. Ja ho můžu sledovat trochu na netu, je úspěšný ve svém oboru, který nás kdysi dal na chvíli dohromady.
Pak byl druhý kratky vztah, tentokrát velká bláznivá zamilovanost. Budoucnost s ním jsem neresila, neuměla si ji moc představit, přítomnost byla skvělá. Přestal se ozývat, důvod neznam. Poslední setkání bylo divný, poznala jsem, ze je konec. Obrecela jsem to, ale neuhanela ho, to by nemělo smysl. Od ty doby jsem ho nevidela. Dlouho jsem na něj myslela. I v manželství, to se přiznám.
V devatenácti jsem začala chodit, teď už opravdu, se svým manželem. Jsme spolu přes dvacet let. Xkrat jsem od něj chtěla odejít a xkrat byla ráda, ze jsem to neudělala.
Moudro do života: Na síle zamilovanosti nezáleží, jak dlouho bude vztah trvat. Základy dlouhodobého vztahu stojí na jiných faktorech. :)

Skončila dobře asi po měsíci,je dodnes šťastně vdaná.

20 let trpělivě buduji svůj život – pročež jsem nikdy nepochopil, co vede vrstevníky k alkoholu atd. Já se tedy hodlám zamilovat pouze jednou – věru sečkám…

Moje první velká láska byla v 15cti. Přistěhoval se k nám do ulice, byl to slovák. Skončilo to tím, že za mnou jednoho dne přišel, že se stěhují zpátky na Slovensko. Bolelo to hodně dlouho.