Jak se zbavit citu ?

Chodila jsem kdysi do práce stále stejnou cestou a většinou potkávala ty samé lidi. Byli jsme pro sebe úplně cizí, ale z ničeho nic jsme se začali zdravit. Prostě jsme se znali „od vidění“.
Nic na tom není. Je to trochu slušnost, trochu projev sympatie k neznámému člověku. Citu se rozhodně nezbavujte. Předsudků ano. Což tak, abyste příště kývla na pozdrav. Nic tím neztratíte, jenom budete mít o ten jeden pozdrav hezčí den.

I to,co nehledáme,si nás někdy najde samo.Příště zase zkuste odpovědět zamáváním,nebo prohodit pár slov.Sympatických a milých lidí jaksi ubývá,i pohodová cesta autobusem může přispět ke zlepšení nálady na celý den.
Doplňuji:
Skutečné city jen tak lehce vymazat nejde.

Upravil/a: johana 56

Nic nevymazávej , však ho zase uvidíš . Možná jen změnil linku.
Také se s jedním zdravíme a je to prima i prohodíme pár slov,ale neznáme se… prostě jen jsme si asi sympatičtí.

Držím palce, ať ho brzy uvidíš a dny zas budou jasnější.

Záleží ti na tom, že mává právě on, nebo, že ti někdo mává? Pokud a) je správně, je to potlačovaná náklonnost a něco v tobě ti brání, aby ses milému jednání člověka více otevřela. Není to složité, stačí se zasmát, prohodit nějakou konverzační větičku a je to. Poznáš ho třeba pak i víc jako člověka a už pro tebe nebude „mávajícím panáčkem“, kterého jednou z okna někdo vyndá a člověk se užírá pocitem co by kdyby… Jsem zastáncem seznámení se. Nemusíš flirtovat, ale poznat milého člověka nikdy není na škodu ne?
Pokud máš ale pocit, že ti chybí jen ten zvyk, to gesto, může to být i počátek obsese.
Dejte řeč, dozvíš se, jak na tom chlapík je a vztah bude hned osobnější. Nebudeš se časem zbytečně užírat a nic to nestojí.

City člověk jen tak nevymaže, ať jsou jakékoli. Jediným lékem je čas.