Avatar uživatele
surikata001

Jak se vrátit do rodného města navázat tam, kde člověk skončil?

Hezké odpoledne, včera jsem se bavila s kolegyní v redakci, kde jsem na stáži. Docela jsme se sblížily a našla jsem v ní člověka, který se stal mým vzorem, jak po profesní, tak po lidské stránce. Byla několik let v zahraničí, dělala zpravodajství i z válečných oblastí. Viděla víc, než je zdrávo a ustála i v soukromém životě věci, které by položily i hodně silné osoby. Teď má 41 let, vypadá mnohem mladší a je opravdu krásná. Já jí tvrdím, že může začít znovu, ale ona se cítí neskutečně unavená životem a říká, že je duševně opotřebovaná. Přitom je vtipná, veselá, ale uvnitř musí mít nějakou velkou bolest nebo já nevím, co přesně. Rozhodla vrátit se do města, kde vyrůstala. Může si to dovolit, vydělala si slušné peníze a navíc o ni nejenom naše redakce stojí natolik, že jí umožní pracovat odkudkoliv (nejsme zpravodajství, ale populárně-vědecký časopis). Myslí si, že jí to může pomoct najít ztracený klid a sama sebe. Jenomže za ta léta přerušila vazby. Měla tam několik přátel, o kterých si myslí, že by s nimi znovu bylo možné navázat kontakt. Na druhou stranu neví, jak na to, bojí se, že ji odmítnou nebo že se zklame. Já jí říkám, že nemůže nic ztratit. Ona už se ale podvědomě šetří. Chce zkrátka klid. Aspoň na chvíli. Myslíte si, že je možné oslovit dávné přátele jen tak? Co když jim na ní nezáleží tolik, jako jí na nich? Anebo jak by bylo nejvhodnější to udělat? Jim na ní záleželo, ale ona se sebrala a odjela do světa, přerušila kontakty. Co když se na ni zlobí? Já jsem jí říkala, aby jim třeba napsala dopisy a zkusila jim říct, co pro ni znamenají a jak jí na nich záleží, jak je má ráda. Na druhou stranu nevím, jestli radím dobře. Kdyby vám po letech přišel podobný dopis, jak byste se zachovali? Když já bych byla ráda, kdyby se kolegyně vrátila do místa, kde prožila dětství a mládí a našla nějaké zázemí. A aspoň jednoho přítele na sdílení toho, co má v sobě.

Zajímavá 3Pro koho je otázka zajímavá? pizlicka, zjentek, marci1 před 2745 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
zjentek

Toto je velmi složité. Před časem jsem prožíval něco takového a bohužel musím konstatovat, nikdo už osobu zpět nepřijme takovou, v jakém se momentálně nachází stavu a rozpoložení z nových poznání. Zkušenostmi a poznáními se od přátel často odlišíme, někdy i přestaneme rozumět. Často pak dojde k situacím, kdy „oni by rádi přijali“, jenže nám samotným už to nejde přirozeně. Po prvotním nadšení z návratu záhy ucítíme, že „oni“ chtějí přijmout někoho úplně jiného, než se cítíme a že tyto naše zpětné vazby pro nás samotné mohou znamenat předlouhý kus cesty někam zpátky. To je pak také obrovským zklamáním.
No, budu jí držet palce, doma je doma a prvotní pocity přílivu energie budou jistě úžasné, ještě lepší, než husí kůže ;) …nesmí to však trvat rok, viz výše ;(
Ať je to jak chce, jen ne přímo z5 k rodičům… …to je duševní sebevražda, nejsme ve Francii! ;)

Upravil/a: zjentek

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Kepler

Úplně ideální by bylo vrátit se do míst kde vyrůstala. Samozřejmě by se měla svým přátelům ozvat, jak jinak se dozví, že je zpět? Jak budou přátelé reagovat to je otázka, ale jiný způsob jak separovat zrno od plev asi není. Není třeba se toho bát, aspoň bude vědět jak na tom je.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek