Nejlepší odpověď
Zpočátku povříslem, později provázkem s kolíčkem. Posekané vzrostlé obilí pokládal sekáč na zem, na povříslo,. později provázek, z něj pal vznikl snop. Na ten se kleklo, přitáhl se motouz za í kolíček a druhý konec se omotal kolem kolíčku.
Používaly se žací stroje, samovazy atd. Toto vázání zaniklo, když se začaly používat kombajny.
Dnes tuto práci uvidíte v některých skanzenech.
Musím říct, že jsem pomáhala, posekané obilí jsem odebírala, vázala snopy, ale neměla jsem tolik síly, takže některé jsem pevně neutáhla a musel je někdo po mně upravovat. .
Povřísla se používala nejvíce na rež = žito.
Upravil/a: annas
| 0 Nominace Nahlásit |
Další odpovědi
Kdysi se vázaly povříslem, což byl svazek slámy. To bylo možné ještě v době, kdy se pěstovaly vysoko rostoucí obiloviny a nesklízelo se kombajnem. Později se dávala přednost nižším odrůdám, které nebyly tak náchylné k polehávání při silnějším větru.
| 0 Nominace Nahlásit |
Ručně, slaměným povříslem, později pak nahrazovaným provázkem.
|
0
před 1675 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Ručně, povříslem. Povříslo je svazek celých stébel obilí. Obilí se
kosilo ručně kosou, nebo později hrsťovačkou taženou koňmi.
Ještě později přišly samovazy, ty tvořily snopy a snopy obilí
převazovaly provázkem. Nakonec se obilí i za cenu větších ztrát nechalo
dozrávat a dosychat nastojato. Sklízí se kombajny včetně
vymlácení obilí.
Upravil/a: mosoj
|
0
před 1675 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Povřísla splétal speciální stroj podobně jako copy. Základem zpravidla byla stébla žitné slámy. Získávala se ručním kosením /tzv. babákem/ a výmlatem pomocí cepů. Z ní se také vyráběly rohože na zateplování např. včelích úlů, krechtů apod. Při dotahování smyčky povřísla se používal špičatý dřevěný kolík na jehož pojmenování si už nepamatuji. Povřísly se také svazovaly balíky vymlácené slámy.
Upravil/a: dudu
|
0
před 1675 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Jen doplním annas, že obilí nepokládat sekáč na zem, ale pomocí speciálního kosiště na obilí s křídlem ho „naháněl“ tak, že si lehlo na stojící obilí (proto se muselo sekat „dovnitř“ lánu). Obilí se pak odebíralo pomocí srpu a pokládalo na zem rovnou na otevření povříslo. Obvyklá sestava tak byla sekář (otec), který jen kosil, odebíračka (žena), která odebírala a děti, které připravovaly povřísla a pokládali je tak, aby to měla odebíračka po ruce. Vázat snopy a stavět panáky či mandele šlo případně až dodatečně.
Já to pamatuju jen hodně mlhavě, naposledy když se u nás něco takového dělalo mi byli tak 4. Ale seš si jist s tím pokládáním na stojící obilí? To by si podle mně polámali právě to stojící obilí a dál už by s tím měli potíže…
Děkuji. U nás se tomu oblouku u kosy říkalo luňák. Je vidět, že už je to moc dávno. Zůstaly jsem matné vzpomínky. Sekal otec, odebírala máma, já jsem kladla provázky a vázala, ale to nebylo nic moc.
Ještě pomáhal druhý sekáč, strýc, teta odebírala a zřejmě jsem stačila prostíral provázky oběma.
Ale přemýšlela jsem, že něco bylo jinak. Uědomila jsem si to odebírání srpem, ale na tu kosu jsem nějak zapomněla.
Ale povřísla si pamatuji jen u žita. Když se objevily provázky s kolíčky, tak se povřísla nepoužívala.
Ve své odpovědi se o kose s plátěným /pytlovina/ obloukem zmiňuji rovněž, u nás se nazýval babák a jeden máme dodnes zavěšen jako dekoraci ve „forhausu“ na chalupě.
My měli jen pšenici a oves. U pšenice se dělala povřísla, ale oves byl delší, tak se vázal jednodušeji, „do panenek“ přímo pomocí několika stébel bez motání. Provázky jsme u ručního kosení nikdy nepoužívali, až při sečení strojem (samovaz).
- Znáte nějaké veršovánky týkající se měst? (8 odpovědí)
- Považujete zavedení povinné školní docházky před 235 lety za mimořádný čin M. T., i když to byl jen první krůček? (7 odpovědí)
- Jak jste spokojeni s elektronickou žákovskou knížkou? (6 odpovědí)
- Jak se říká cestě z Mekky do Mediny? (4 odpovědi)
- Proč si lidé po sobě nepřečtou, co napsali? (12 odpovědí)