Jak se stavíte k tykání od mladšího?

Všetko s tykaním záleží od situácie, vzájomného vzťahu a spoločenského bontónu.
Istý „medzinárodný“ herec napríklad povedal: „my si s mojou manželkou vykáme aj v súkromí, aby sme sa nepomýlili“
Niekedy pri práci to ide rýchlejšie, keď sa pracovníci nemusia medzi sebou oslovovať titulom a hľadať spôsob ako povedať „pohni tou kostrou, lebo ťa zavalí“
O pivných tykaniach nehovorím, tam sa k tomu prichádza automaticky s množstvom vypitých pív.

Neprekáža mi, ak mi tyká aj „zelené ucho“, pokiaľ sa k tomu usmieva, ale zamračenému doporučujem onykanie.
Asi tak by som definovala tykanie a vykanie medzi rôzne starými ľuďmi.
Ale niekedy, aj keď si tykáte a oslovujete sa menami, v oficiálnom styku, hlavne ak ten „hodnostný rozdiel je vyšší“ doporučuje sa vykanie a spoločenské oslovenie. Napríklad: s istým riaditeľom sme si tykali dlhé roky, ale keď došlo k „lámaniu chleba“, ak bolo treba zdôrazniť spoločenský, prípadne vekový rozdiel (hlavne na verejnosti) platil spoločenský a profesný bontón tj. vykanie, titulovanie, oslovovanie „Vaše rozhodnutie pán generálny riaditeľ, zodpovedáte vy, ale za svojim názorom proti vašemu rozhodnutiu si stojím a nesúhlasím sa vami“ a večer pri kávičke „ty si tomu dal, tak sprosté rozhodnutie som už dlho nepočula. Uvidíš, nakonie to sám budeš chcieť zrušiť.“

Upravil/a: led

Nestavím se k tomu nijak. Nelze takto hodnotit a záleží vždy na okolnostech. Nevidím však na tom nic divného. Jsem sice o dost starší než ty, ale tykám si s několika mladými. Zajímavé příjde, že s jejich rodiči si vykám. Nikomu to nepřekáží, tak proč to řešit. V různých skupinách a komunitách je normální, že si všichni tykají bez ohledu na věk.

S tykáním jste měl počkat, neměl jste
jim začít tykat, dokud Vám to nenabídli.

Tykání nabízí starší (společensky významnější) člověk mladšímu a to osobně, nikoli hromadně. To kdysi prosazovali členové KSČ. Nikdy se to však v praxi neujalo, takže stále platí, že staršímu člověku se tyká až poté, co to sám nabídne.

Upravil/a: Hlada

… znám pár lidí, co jsou na to hajsavý, mně je to šumák, já jsem ještě mladej (jen těch lidí, co bych jim měl ze slušnosti vykat nějak ubejvá) …

Upravil/a: Mc Merkurion

Silně nesouhlasím s Hlada – dříve prostě bylo tykání naprosto samozřejmé, hlavně mezi kolegy ať už na pracovišti nebo i jinde. A nezáleželo to na tom, zda to byl člen KSČ nebo ne !!!! Také na Internetu bylo vždy zvykem a neměnnou zásadou tykání.
To se bohužel všechno změnilo s mladou generací, která se chtěla odlišit od starých dobrých pořádků. A tak je teď spousta lidí kteří se vyžívají v tom, že na Internetu ostatním vykají ( i zde jich dost je) a vůbec si neuvědomí že to ten druhý může chápat jako urážku. A komunikace s mladšími spolupracovníky je také velmi obtížná, protože ti jsou také zblblí do vykání.