Dotaz souvisí s kompozicí, to je se záměrným uspořádáním jednotlivých jazykových i tématických složek literárního díla v celek. S takovou formulací, kterou jste uvedla, jsem se nesetkala. I v této oblasti se pojmy mění. .
V epice se užívají tyto kompoziční postupy: (hledisko časové a místní)
Chronologický postup – kronikářský způsob – jak šel čas
Retrospektivní – zpětné řazení – východiskem je závěrečný stav,
vysvětluje se zpětně – př. jen 1. kapitola – např. M. Waltari –
Egypťan Sinuhet – nebo jiné knihy vzpomínek, J. Loukotová – Pod maskou
smích
Rámcový – určitý motiv je v úvodu i v závěru; př. díla
orientální – dílo se skládá z více příběhů vložených do děje
hlavního – př. Příběhy tisíce a jedné noci nebo Boccacciův
Dekameron
Paralelní (prolínavý) postup – samostatné příběhy – jdou vedle
sebe, nezasahují do sebe (př. Příroda a lidský život) nebo se seznamujeme
s několika dějovými liniemi např. s jednotlivými osudy hlavních
postav) – ty se postupně proplétají (Páral, Zapletal – V šest večer
v Astorii –příběhy spolužáků po x letech)
Řetězový – návaznost událostí, které jsou spjaty s hlavním hrdinou
či jen několika málo postavami. Babička Němcové.
In media res – skok doprostřed děje.
Může jít i o vztah prologu( úvodu, vstupu, přredmluvy) a epilogu (někdy
to bývá také ukázání postav děje po nějaké době, často po několika
letech, tedy co se s nimi nakonec stalo.
Slovník literární terorie
0 Nominace Nahlásit |
Otázka nemá žádné další odpovědi.
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek