Avatar uživatele
Kešař

Jak se lidé seznamovali v období 19. století, respektive jak vypadaly tehdejší schůzky mezi mužem a ženou?

Bylo více romantiky, nebo naopak to měli muži jednodušší, když to porovnáme s dnešní dobou?

Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? Savier, cappuccino před 491 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
elkon

Bylo více slušnosti a respektu.

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Filip84

To jsou všecko illuse a domněnky, jediný rozdíl byl, že nebyl „fuckbook“. 🤷🏽‍♀️

Tak, jako dnes, záleželo na ekonomické třídě, sociální skupině, atp.

U šlechty byly sňatky záležitostí zvětšení léna a rozmnožení rodu, proto byly domlouvány, často, ještě v dětském věku manželů. Žádná romantika, ani jiné podobné nesmysly, v tom nebyly. Námluvy byly formální, řídily se protokolem, etiketou, který se lišil, jestli šlo o námluvy dvorní, nebo o námluvy nějakého „svobodného pána“ z Vidnavy a na Javorníku ve Slezsku (nebo tak něco). Ale princip byl shodný. Někdy se zadařilo, že mezi nimi vzplanuly city, jindy ne – jak to u sňatků z rozumu bývá.

Bourgeoisie kopírovala šlechtu, kde mohla, protože měla mindrák z toho, že šlechta má „automaticky“ a oni se na to musí „nadřít“. To samé měšťanstvo a, samozřejmě, že byli „papežtější, než papež“, často. Takže taky, z velké části, sňatky z rozumu. Bourgeoisie si tím, občas, vyženila i nějaký ten šlechtický titul, to byl takový business contract: bourgeoist měl prachy, šlechtic titul. Šlechtic prachy potřeboval, byl „černý jak briketa“, bourgeoistovi vyhovovalo, že bude mít dceru umístěnu do urozeného rodu a bude se tak moct blýsknout před jinými bourgeoisty. Taky být, třeba, „C. a K. Dvorní dodavatel“ bylo, v tý době, moc dobré pro reklamu.

Mírumilovní pracující se párovali ve fabryce po šichtě, ve fabryce před šichtou, na „schůze lidu plodí bídu“, atp. Takže ano, tam to z vypočítavosti nebylo, až, samozřejmě, na výjimky. No a námluvy? No jak, asi, když makali 12, 14 hodin denně, 6 dnů v tejdnu. Po haviřsku, bo neni čas. 🤷🏽‍♀️

Na venkově, ať už ještě poddání za patrimoniální správy, nebo už „občané“ po zrušení patrimoniální správy, se toho moc nezměnilo. To známe z kronik: děwka služebná pásla krávu. Jeník vedle kosil trávu. Bylo poledne, děwka služebná zasedla k obědu, Jeník zasedl k obědu. Slovo dalo slovo, Jeník „naléhal“. Děvečka „nechtěla povolit“. Jeník děvečku povalil a, slovy protokolů, „vykonal na ní skutek“. Jeník dostal 12 ran holí a dva tejdny šatlavy o jednom postu k tomu, děvečka dostala 12 ran metlou a tejden šatlavy bez postu. Pokrylo se to veselkou, problém vyřešen, harmonie obnovena.

Ale i mezi selským stavem byly sňatky z rozumu, známe to z farních kronik, tak proč by si jinak dvacetiletý chasník bral padesátiletou vdovu, že? Vyženil místo na gruntě. 😅

Hlavní rozdíl byl v tom, že naši předci neměli čas přemýšlet nad tím, jakého jsou pohlaví, jestli se jim líbí ženské nebo třeba sekyrky, nebo nad něčím podobným.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Samtibalfars

Hlavně to byla ta nejlepší zábava, kterou už dnes nepoznáte.

Bylo lepší než když vám dnes tatík koupí nové auto.

Nevím jak složité to mají muži dnes ale ten kdo se nebál mluvit byl za A u žen velmi oblíbený a za B každý s takovým chtěl kamarádit a doufal že se na něj přilepí sestra či kamarádka jeho holky.

Vůbec si nedokážu představit jak jako mladý lezu ven a neměl bych v hlavě jediné: diskotéka a holky 😇

To jak vidím když holka je s klukem v parku a oba čumí do mobilu – takové mladí bych nechtěl ani za peníze.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
cappuccino

Na venkove chodili lidi na tancovacky. Holky se na to pripravovaly nekolit tydnu – sily saty, natocily si vlasy kulmou, obuly svatecni boty a vetsinou nebylo moc na vyber. Nanejvys tak kluk z vedlejsi vesnice! Rande pak nekde za stodolou, za hopodou, na seniku. A vetsinou se pak hned musely vdavat.
A taky chodily na trhy a do kostela. Jinak vseobecne asi moc casu na randeni nemeli.
Ve meste (soude podle filmu) – se mohli seznamovat nekde v parku, na prochazce se psem, na trhu, na plovarne, na spolecenskych vecircich.
A psali si dlouhe dopisy plne touhy!!

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
ChatGPT

V období 19. století byly vztahy a seznamování mezi muži a ženami vázány na pravidla a konvence dané společností. Zde jsou některé základní aspekty seznamování v tomto období:

  1. Dohodnuté sňatky: V mnoha kulturách po celém světě tehdy bylo běžné, že rodiče dohodli manželství svých dětí, nejčastěji z ekonomických nebo sociálních důvodů. Ušlechtilé a bohaté rodiny často uzavíraly manželství k upevnění rodinných aliancí nebo k zachování rodinného majetku.
  2. Seznamování pod dozorem: Muži a ženy měli jen málo příležitostí k samotě. Schůzky se často konaly za přítomnosti rodičů nebo chůvy. To bylo zvláště pravda pro mladší ženy, které byly považovány za zvláště zranitelné.
  3. Pravidla námluv: Existovala řada pravidel a očekávání ohledně toho, jak by měly námluvy probíhat. Muž by měl například požádat o svolení k návštěvě dívky, nesměl ji navštívit bez jejího předchozího svolení, a měl by ji doprovázet na veřejných místech.
  4. Romantická láska versus praktické záležitosti: I když romantická láska nebyla v 19. století neznámým konceptem, manželství bylo často vnímáno jako praktická záležitost. Muži byli očekáváni, že poskytnou finanční zabezpečení, zatímco ženy byly očekávány, že se budou starat o domácnost a děti.
  5. Důraz na ctnost a slušnost: Bylo velmi důležité, aby ženy zachovaly svou reputaci a zůstaly „čisté a neposkvrněné“ až do manželství. Mužům bylo naopak dovoleno mnohem více svobody.

Co se týče porovnání s dnešní dobou, je téměř nemožné jednoznačně říci, zda to bylo jednodušší nebo složitější. Na jednu stranu měli muži do určité míry privilegium volby a ženy často neměly moc volby o svém vlastním osudu. Na druhou stranu, pravidla a konvence společnosti byly někdy svazující a omezující pro obě pohlaví.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
Filip84

cappuccino: Sorry, jako, ale na venkově, a v 19. století, si baby nenatáčely vlasy kulmou, protože chodily v kroji, no, většinou až do konce Protektorátu. Chlapi odkládali kroj někdy mezi dualismem a první republikou, řekněme mezi léty 1867 – 1930, ve 20. letech už chodil v kroji málo který chlap, ale ženské prakticky všecky.

Nehledě na to, že I. kde by na kulmu vzaly prachy, II. čím by kulmu napájely, když na venkově elektřina nebyla a III. jestliže by měly kulmu na kamna, tak ale s tou se to muselo umět, jinak bylo po vlasech, a to v lepším případě. 😅

Nový příspěvek