Jak se do češtiny dostalo slovo neteř?

Píšete, že slovo netьjь je praslovanské. Čeština je přece jazyk slovanský, blíže jazyk západoslovanský, takže z toho vyplývá, že praslovanština je starší, takže nebyl problém slovo převzít do staročeštiny, později češtiny. Slovanské jazyky se rekonstruovaly pomocí staroslověnštiny,.

Z původu slova, který jsem uvedla, vidíte, že uvedené slovo existovalo i v jiných jazycích, že pochází z původního jazyka staroindického , později indoevropského.

Mrkněte se do archivu na vysvětlení typologie atd.

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/satemove-a-kentumove-jazyky

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/jak-stare-je-pismeno-r

Doplním podrobnější původ slova. Učili jste se v češtině, když se nejen obrozenci snažili obohatit češtinu a přebírali slova z různých jazyků.

" Hankův výtvor neti (gen. neteře jako máti, mateře) inspirovaný
církevně slovanským . netii ‘synovec’ z psl. *netьjь, jež
bylo zřejmě přitvořeno k původnějšímu
*neti ‘neteř’ (odtud pak srbochorvatština. nȅćāk
‘synovec’, nèćaka ‘neteř’). Příbuzné je
starolitevské . neptė ‘vnučka, neteř’, staroanglické nift
‘neteř’, německy . Nichte, velšsky nith tv., latinsky .
neptis ‘vnučka’ (v latině . *neptia ‘neteř’, z
toho přes francouzštinu a angličtinu niece tv.), stindické naptı,."

„Porovnáváme-li některá slova
dvou či více příbuzných jazyků, postřehneme jistá pravidla, podle nichž si hlásky v těchto jazycích odpovídají. Na základě těchto pravidel pak můžeme jednak rekonstruovat hlásky výchozího prajazyka, jednak odhalovat hláskové změny, jimiž jazyk na cestě ke své současné podobě prošel. Tak můžeme pro češtinu, polštinu, ruštinu a ostatní slovanské jazyky celkem snadno rekonstruovat společný základ –nedochovanou praslovanštinu – a popsat změny, kterými současné slovanské jazyky od období praslovanské jednoty prošly. Pro jazyky slovanské, baltské, germánské, latinu,řečtinu atd. zase – již s většími obtížemi – rekonstruujeme prajazyk indoevropský.
V posledních desetiletích se objevily pokusy jít ještě dále do minulosti a byla formulována tzv. nostratická hypotéza, která na základě několika desítek zjištěných společných kořenů uvažuje o širším jazykovém společenství (jazyky indoevropské,u­ralské, semito-hamitské, kartvelské, altajské a drávidské).
Při etymologických výkladech domácích slov není třeba zacházet za hranice indoevropského společenství. V následujícím stručném přehledu se seznámíme s nejdůležitějšími hláskoslovnými změnami, jimiž slovanské jazyky (a okrajově i jazyky další) od rozrůznění indoevropského prajazyka prošly a na něž se při etymologických výkladech jednotlivých slov odvoláváme. Je ovšem třeba si uvědomit, že vedle pravidelných změn se v jazyce objevuje i řada změn nepravidelných, k nimž je nutno přihlížet případ od případu (v závěrečném oddíle D jsou uvedeny alespoň některé často se opakující změny psychologické povahy), a že svá úskalí má i samo určení příbuznosti slova: u některých slov imitativní, zvukomalebné (onomatopoické) povahy mluvíme pouze o elementární, nikoli genetické (rodové) příbuznosti, zatímco v některých případech je zase obtížné určit, zda podobná slova jsou geneticky příbuzná či zda jde o převzetí z jednoho jazyka do druhého.“

Vl, vědomosti, kvůli přesnosti převzaty z Etymologického slovníku J, Rejzka.

Moje odpověď je podrobná, protože vývoj jazyků byl velmi složitý.
Na netu si můžete najít místa, , kde žili žili původní Češi a kde převzali některá slova z různých příbuzných i nepříbuzných jazyků. Také období válek, cestování, sňatky, stěhování ovlivnilo původ slov, Stejně jak se postupem doby slova vyvíjela a změnila i hlásky a skloňování atd,. dci = dceraů neť = neteř.

Obohacování slovní zásoby ,.

https://slide­player.cz/sli­de/2349749/

Upravil/a: annas

A proč by nebylo možné „jen tak vnést do češtiny slovo“? Je to jeden ze způsobů, jak jazykovědci napomáhali tomu, aby za Rakouska-Uherska učinili češtinu rovnocennou němčině. Tam, kde čeština neměla vlastní označení pro něco, si tehdy vypomáhala právě němčinou.