Jak se díváte na tento způsob učení se cizích jazyků?

Nemyslím, že to má smysl. Řadu výrazů nelze porovnávat jako kus. Např. pro některý výraz v češtině, je v cizím jazyku více slov a obráceně. Některé cizojazyčné slovní spojení, přeložíme do češtiny jedním slovem.

Samozřejmě, že má smysl se učit významy v celých větách nebo aspoň frázích.
K tomu „seženu si text“ bych dodal, že existuje obrovská databáze textů paralelně ve 14 jazycích: právo EU. Takže překladaš v odkaze s tím pracuje: lze zadat výraz třeba v angličtině, ten to najde někde v evropském právu a vyjede oficiální překlad toho předpisu v češtině. Lze i obráceně.
Přeji hodně zábavy!

Zdroj: https://www.lin­guee.cz/%C4%8De%­C5%A1tina-angli%C4%8Dti­na/search?sou­rce=auto&query=trun­cheon

To je docela běžný způsob učení a procvičování (od toho jsou tu i dvojjazyčné knihy). Ovšem nedá se stavět jen na tom, obzvlášť když člověk nezná žádná slovíčka a teprve s tím jazyk začíná… Nemůže vědět, které slovo je které a co přesně je v té cizojazyčné větě použito (skladba slov ve větě může být jiná, takže i jiné pořádí než v české větě). Nemluvě o gramatice, jako i skloňování, časech. různých tvarech těch slov… celkově pravidlech toho jazyka.
Učení/cvičení je to dobré, ale nedá se to brát za základ nebo za nějak efektivní účení.
Rad, jak se efektivně učit jazyky je spoustu (i knih, např: Navždy plynule; Jak se naučit 100 slovíček za hodinu; Učíme se snadno cizí jazyky a podobné), nejlepší jsou rady od lingvistů a polyglotů, protože ti vědí co a jak. Lidi z toho ale dělají vědu, ve skutečnosti není až tak obtížné naučit se jazyk, přestože se to některým zdá velmi obtížné i nemožné (a ne, není to o nějakých genech). CHCE se to tomu akorát pravidelně věnovat (a postupovat alespoň TROCHU chytře).
Třeba výukový systém a přístup na školách je taky často hodně špatný. Proto se kolikrát učí některý jazyk dlouhé roky… a stejně ho neumí. KDO CHCE maximálně do roka se naučí téměř každý cizí jazyk, ty nejsložitější třeba do roka a půl (ale třeba i dřív… to už záleží jak postupuje a jak moc se tomu věnuje). Každý kdo se kdy naučil nějakou řeč/jazyk se nemůže vymlouvat, že na to „nemá vlohy“ – jako dítě se naučil komunikovat a osvojil slovíčka a funkčnost toho (mateřského) jazyka – a to měl mnohem menší intelekt i možnosti… Jako starší a dospělejší má oproti tomu víc výhod a zaručeně se dokáže naučit každý jazyk, který by chtěl. Kdo říká, že mu to prsotě nejde, že „nechápe“ a podobně, tak se jen vymlouvá…

I když trochu podobným stylem učil/učí cizí jazyky třeba František Vymazal (dnes už ne moc známý český polyglot), viz jak jeho metody popisují na wiki: https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Franti%C5%A1ek_V­ymazal#D%C3%A­Dlo I dnes si v koupíš některé jeho knihy (staré vydání, nová nejsou), i já jich pár doma mám.

Upravil/a: Disraeli

Podívej: Tschechisch versus Böhmisch. Přelož to do češtiny. Nepřeložíš, protože Tschechisch je český jako Wlastenz, národní, Böhmisch po zemské rovině. Eisenrepublik Tschechische vs Königreich Böhmen. Česky: Česká republika, Království České.

Nebo: baton, truncheon, cudgel, cosh. Collapsible baton or expandable baton? Všecko má česky jediný ekvivalent: obušek. Truncheon je dřevěný, klasický, pro bobies. Baton je, prakticky, všecko ostatní. Truncheon je taky žezlo. 🙂 Cudgel je spíš palice, nepoužívá se. A cosh je takový ten klasický „zabiják“. Collapsible i expandable je spisovné, ale collapsible dnes, prakticky, nikdo nepoužije, je to obsoletní. Ale setkal jsem se se spojením „telescopic truncheon“. Tomu nebude nikdo rozumět: jaké teleskopické žezlo? 🙂

Nebo 조선, 조선은, 대한. To první je Korea jako KLDR, znamená to „země jitřní svěžesti“, to druhé je celá Korea, jako poloostrov (taky písnička 조선은 하나다, Korea jednotná), to třetí je jižní Korea a doslova to znamená země klanu (rodu) Han. Česky to nepřeložíš jinak, než jako Korea. Musíš to popsat.

Takže ano, Ty budeš číst a pokud půjdeš dál, může Ti to něco dát. Pokud nepůjdeš, nebude Ti nikdo moc rozumět, budeš hovořit / psát ve stylu „kolegové policie již na tom pracuje“. 🙂

Nedávala bych tomu velkou šanci. Cizinec nepřemýšlí ve stejně stavěných větách jako Čech. K vyzobání užitečných slovíček to ale stačí.

Jako způsob učení základů bych to nedoporučil, ale jestli ti to pomáhá poznat jazyk víc, rozmlouvat ti to nebudu. Určitě to může pomoct zapamatovat si slovosled, jak rodilí mluvčí staví věty, jak se obecně vyjadřují… Ale pozor na to, že třeba mluvená a psaná angličtina jsou hodně rozdílné. Když budeš mluvit „psanou“, spisovnou angličtinou, budou tě považovat za snoba. V lepším případě :)

Tezko rict. Pro kazdeho je lepsi neco jineho, ja jsem to tedy zjistil az v poslednich mesicich u svych studentu, protoze, ackoliv jsem ucitelstvi vystudoval uz vice jak pred petadvaceti lety, ucim na skole az posledni roky. Jinak ja mel tu vyhodu, co se nemciny tykalo, ze moji rodice byli z casti Nemci (dokonce moje biologicka matka, co me porodila ve ctrnacti letech, byla za penize oplodnena Nemcem ci Rakusanem), ale jen z male casti, jinak by byli vyhnani. A rodice me k nemcine vzdy vedli a pousteli mi rozhlasy v nemecke jazyce a kupovali knihy atd. Co se tyka rustiny, tak tu jsem se proste drtil kazdy den, hned co jsem prisel domu ze skoly. Jednak jsem ji miloval a jednak jsem v ni chtel byt nejlepsi (coz se povedlo, vyhral jsem v ni tzv. narodni kolo). A anglictinu jsem se ucil az na VS jako samouk, takze to jedine se da porovnavat s Tebou. Ale jednak, jak uz jsem uvedl, kazdy je jiny a kazdy se musi ucit jinak (treba ta Tvoje metoda pro Tebe bude ucinna) a jednak uz si ani nepamatuji, jak jsem se ji ucil. Dekuju.