Avatar uživatele
Kelt

Jak řešíte boj duše s tělem?

Toto je jenom příklad, ale platí obecně. Máte rádi čokoládu, cigaretu atd, víte, že je to škodlivé. Tedy rozumově to víte, ale pořád Vás to láká a neodoláte. Když si nedáte čokoládu máte špatný pocit, když si ji dáte, máte možná chvíli dobrý pocit, ale za chvíli máte pocit, že jste slaboši. Dosadit si tam můžete co chcete. Jak to řešíte? Podle Stendhala – Červený a černý " Kdykoli jsem odolal bylo to krásné, kdykoli jsem podlehl, bylo to stokrát krásnější.? Děkuji

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? suaeda, marci1 před 3827 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
marci1

Nenechat je bojovat. U mě je duše a tělo v míru. 🙂

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
quentos

jak kdy. Někdy vyhraje duše, jindy tělo.
Čokoláda a škodlivá? Odkdy?! Nemáte-li na mysli náhražky čokolády, které si na ni jen hrají, čokoláda vždy byla, je a bude zdravá – zdrojem hořčíku a dalších látek.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
suaeda

Jde to špatně. Ale když se tělo a zejména ruce pořádně zaměstnají a navíc je člověk daleko od zdrojů pokušení tak to lze snáze. Myslím třeba práce na zahrádce, v lese no prostě kdekoliv větší fyzickou zátěž. Nejrychleji a nejsnáze lze prohrát u televize, když si ve filmu hlavní aktéři vychutnávají dobrou večeři, nebo prostě nějakou baštu. To jsou všechny zdroje moc blízko (lednice, špíže) a velice rychle se prohrává.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
bolak

Já asi nerozumím otázce. Nechápu proč bych měl mít pocit že jsem slaboch kvůli tomu že jsem si dal čokoládu..

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
anonym

Neřeším…
Hřeším vědomě, rád a s chutí.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
anonym

Od 1.3.2005 neřeším.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
dalid

ono sa to asi vyrazne odlisuje podla toho co je predmetom boja, ja som sladkosti nahradil medom, v obchode sa vyhybam oddeleniu so sladkostami a ked tam uz zavitam tak kupim kvalitnu cokoladu. Obcas samozrejme zhresim, ale telo si odvyka a uz zdaleka nemam taku chut na sladke ako kedysi.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
ivzez

Nijak.
Vyberu si vždycky to, co je pro mne
v tu kterou chvíli přijatelnější nebo příjemnější.

Duše a tělo budou mít čas k hádce, až tu nebudu…

Viz krásnou moravskou píseň (spíše baladu)
„Kdo se v pátek roznemůže“.
Lidově se jako označení používá spíše část refrénu
(Hádala se duše s tělem).
Úžasně ji nazpíval Jaroslav Hutka.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Damiana

No… Dávat na roveň smrduté cigáro s čokoládou je na mě přes čáru, ale pokud ti jde JEN o pocit porušit zakázané… Zásadně se řídím tím, že nic se nemá přehánět, ale rozhodně se člověk nemá v ničem omezovat. Všeho s mírou a pak není problém.
(Hovořím ale o věcech, které nejsou zdraví škodlivé, takže alkohol, drogy a cigarety mezi to, co si v klidu a s radostí dopřeji, fakt nepočítám. To pro mě neexistuje.)
Tělo si vždy řekne, na co má chuť a mělo by se poslechnout. Znám případ, kdy žena, u níž bylo podezření na onkologické onemocnění a byly i nějaké ty špatné výsledky, a která nikdy neměla extra ráda zeleninu, dostala neodolatelnou chuť na hlávkový sálat. Ale opravdu velkou chut´, aniž by tušila proč. Spořádala na posezení čtyři hlávky, večer zase… Jedla i běžné jídlo, ale salát si připravovala stále častěji. Tak to šlo nějakou dobu. Poté šla znovu na testy a ukázalo se, že hodnoty jsou v pořádku. V salátu bylo zkrátka „něco“, co její tělo potřebovalo, aby si od nemoci samo pomohlo.
Toto běžně funguje u zvířat, tak myslím, že není špatné začít – spíš než reklamu na nový supr jogurt napěchovaný éčky, poslouchat své tělo.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
arygnoc

zásadne telo ani dušu netýram.

občas si síce nerozumejú a jeden či druhý majú navrch, ale v konečnom sumáre je to fifty-fifty.

před 3827 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek