Avatar uživatele
Standa Macík

Jak přivést syna zpět na víru?

Dobrý den,

naše celá rodina je věřící, i náš syn (již jsem se tu o něm zmínil) byl, ale v posledním půlroce máme pocit, že svoji víru ztrácí, že už nevěří, že Bůh existuje, vysmívá se nám do očí, odmítl chodit do kostela. My jsem všichni z toho zoufalí, je nám to líto. Nevěří v Boha a ještě se vysmívá svým rodičům a ostatním příbuzným. Pořád se s námi hádá o pravdivosti Bible a snaží se uvádět „důkazy“, že Bible je nesmysl a že my věřící jsem „ovce“. Nám to ubližuje, ale on je jako posedlý.

Jak byste ho vy přivedli zpět na víru? Já myslím že náboženství není ostuda a že je to možná i ctnost, přesto si říkám, že se za nás stydí. Děkuji za vaše názory.

Standa Macík

Zajímavá 0 před 755 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Kelt

Víra není součást oblečení, kterou si člověk obleče, kdy se mu to hodí, nebo když si to přeje okolí a rodina. Já chápu vás i vašeho syna. Hledal jste příčiny? U sebe, u rodiny? Byl jste mu vždy dobrým příkladem? Ale nesudte, abyste nebyli souzeni. Pokud věříte, tak se modlete a váš syn se vrátí k víře. Násilím i tím psychickým ničeho nedosáhnete a naopak ho odradíte. Víru si nejde koupit jako příslušnost k nějakému fotbalovému klubu. A do kostela jde člověk dobrovolně, tam nelze nutit, jak to vypadá, co tomu řeknou sousedé a lidi.

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
dubraro

Určitě ne nátlakem či násilím. Svou cestu k Bohu musí najít každý sám a mnohým se to nepodaří.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
hard work

Souhlasím s tím, co tu bylo již napsáno. Je to jeho věc a Vy byste měli respektovat jeho postoj. V opačném případě z toho budou akorát zbytečné rodinné konflikty. Nejsme někde v Pákistánu, kde by za to hrozila vražda ze cti. (středověk)

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
elkon

Proč by měl věřit něčemu, co neexistuje. Zřejmě potkal „ty správné lidi“, kteří mu otevřeli oči. Že vy věříte, je čistě vaše věc, ale nemůžete to nikomu vnucovat.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Filip84

No sláva, o jednoho pomatence míň! 🙂 +1

Diskurs o existenci boha, bohů je bezpředmětný, protože existenci nelze ani potvrdit, ani vyvrátit, a už vůbec ne tím, že se o tom bude žvanit. Plané řeči, ztráta času.

Jiná věc je, ovšem, institucionali­sované náboženství. Tam vésti diskurs cenu má, protože nesmyslnost každého institucionali­sovaného náboženství lze prokázat. Ovšem aby takový diskurs měl immanentní sensus, tak na obou stranách musí být 1. otevřená mysl, bez dogmatiky, předsudků, 2. adaequatio intellectus et rei, protože kde není, ani exekutor nebere a 3. ochota.

Víra je, sama o sobě, lidský konstrukt, dogmatická a irracionální. Stojí na pravdě autority, přičemž tou autoritou není pouze thesis božské pravdy, ale také thesis pravdy autority, kterou je víra v autoritu posvátné knihy, tradice, dogma o neomylnosti papeže, etc. etc., podle konfesse a míry orthodoxie.

Proto to, většinou, nikam nevede: synek se dívá na svět „jinýma očima“, než vy. Jste v začarovaném kruhu: jeho je z toho poznání „hodně“, chce vám taky „otevřít oči“, vy se o něj bojíte. Ztráta času na obou stranách.

Vy přijměte fakt, že to je dospělý člověk a má právo žít si po svém, on bude muset přijmout fakt, že nemá žádné právo vám vaše bludy vyvracet. Pokud to dokážete, můžete se spolu nějak bavit, mít nějaký lidský vztah.

Jo, a posedlý není, „posedlost“ je oddělení části ega do nevědomí, psychologie jí docela úspěšně řeší tzv. zážitkovou psychotherapií, a to, že pomatenci pořád věří, jako ve středověku, na „tady máš potravu, posedlý, posilni se dosytosti, zejtra bude outrpné právo!“, je jiná „nemoc“. 🙂

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
zjentek

Bez urážky, od čeho myslíš, že je tady s námi exorcismus, Macík. Začněte jednat! Ten tvůj synek je na tuti posedlý. Když tak připadá vlastnímu otci, něco na tom jistě bude. Přece kdo by ho znal lépe, no ne? Všechno dojednej se zasvěcenými, sám to nezvládneš a až budete připraveni, tvrdě udeřte, nesmí tě zastavit city manželky či podobné sra.čky, jinak vám to přeroste přes hlavu a máte peklo přímo v baráku 🤷‍♂️, tyhle hrátky ďábla není radno podcenit a TY TO VÍŠ! Aleluja.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
petrph

Jak dobře víte, v Bibli je ten příběh ztraceného syna popsán. Vy už teď nemůžete dělat nic, a nechat ho, ať si jde svou cestou, a doufat, že až dojde až na dno, tak si na Boha vzpomene a vrátí se.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
terry

Já myslím, že je lepší mu nechat svobodnou vůli.
K víře ho nedotlačíte, musí na to přijít sám.
Třeba, když ho necháte v klidu, nebude se vám vysmívat ani mít hloupé poznámky. To je podle mně slabost.
Je klidně možné, že se k víře vrátí. Po měsících, třeba i po letech.
Ale, nechte to na něm.
Nepíšete kolik mu je let, s kým se kamarádí, jaké má zájmy, to vše hraje v myšlení, tedy ve víře v cokoli, roli

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
da ny

Nijak.
Nechte to na něm. Nedopouštějte se bezpráví. Věřící člověk nutně nemusí „vymetat“ kostely a bohoslužby……

Viz:
marci1
„LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD:
(1) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání.“ 🙂
https://www.psp.cz/
Samozřejmě by se měli lidé věřící i lidé bez náboženského vyznání tolerovat, bez jakéhokoliv nátlaku na to, aby vyznávali víru, či byli bez náboženského vyznání.
A také se neurážet. ☹

Upravil/a: da ny

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
Standa Macík

Filip84: Proč si myslíte, že institucionali­zované náboženství je nesmyslné? Jaké jsou Vaše důkazy?

Avatar uživatele
Filip84

Úplně jednoduše:

celý evropský koncept náboženství stojí na Bybelu, respektive, abych byl přesný, na psané Thóře jako na primárním pramenu, od kterého se odvíjí všecko ostatní: psaná Thóra je dogma, z kterého pramení autorita proroků a spisů (tzn. celého Tanachu) a ústní Thóry.

Autorství psané Thóry je připisováno Mojšemu, který měl žít v letech 1393 – 1273 před kř. letopočtem. Vznik monotheistické thesis může souviset s panováním Amenhotepa IV. (1353 – 1336 před kř. letopočtem), který provedl radikální, monotheisující, reformu egyptského kultu. Konec konců, v Thóře je bůh Israelitů také, nejprve, „El (אל)“, tedy, pouze bůh, pak je „El Eljon (אל עליון)“, tj. nejvyšší bůh, potom „El Šadaj (אל שדי)“, tedy bůh všemohoucí.

Pro toto to však není nijak podstatné. Dokonce není podstatné ani to, že nemůžeme prokázat, že Mojše žil, nemůžeme prokázat, jestliže žil, kdy žil. Podstatná je psychologická profilace původního (karaitského) judaismu a boha Israelitů: bůh je žárlivý, mstivý, trestající, neodpouštějící. Vyvolil si Mojšeho pokolení, ti jsou ti „vyvolení“ (jistě, ideální vise a nosná myšlenka pro zotročený národ!), a když nebudou dělat to a to (jíst vepřové, souložit s příbuznými …) a budou dělat to a to (omývat se, přinášet oběti, platit daně …), bůh je ochrání a pomůže jim.

Všecky příkazy Israelitům v Thóře mají logický smysl v té době a místě: vepřové maso „nerady“ semitské národy obecně. Kombinace masa a mléka (nebudeš koupati kozelce v mléce máteře jeho), v tom hicu, s dřevěným nádobím atp., problematická. Období nečistoty ženské po menstruaci, nebo vylučování malomocných, prostě hygienické (na tu dobu vyspělé!) požadavky. To samé trestání, snaha o zavedení principu nullum crimen nulla poena sine praevie lege poenali, na svou dobu vyspělý, pokrokový, právní řád. Povinnost přinášet bohu oběti souvisí s psychologickým naladěním (materialistickým) tehdejšího člověka, měly to tak všecky národy, co známe, nikdo se nemodlil, existovaly i obětiny lidské.

Křesťanství je ještě větší paskvil: opět, nevíme, jestli Ješua ben Joseph žil, je to ale vysoce pravděpodobné, ovšem ne kvůli kanonickým evangeliím, spíše kvůli evangeliím apokryfním, římským pramenům a Talmudu.

Ješua ben Joseph Talmudu byl pověšen v předvečer Pesachu, protože vykonával čarodějnictví a sváděl Israelity k odpadu od víry (Sanhedrin 43a : 20).

Mnohem rozsáhlejší biografii Ješuy nám předkládá Toledot Yeshu. Toledot Yeshu není jakkoli kanonickým textem Israelitů, jeho authenticita je poněkud sporná, proto jej, spíše, chápejme jako podpůrný pramen, ovšem všecko zapadá: Ješua byl nemanželským synem Miriam s římským vojákem Panderou (to zmiňuje i Celsus, filosof 2. století), „zázraky“, které Ješua páchal, z nichž některé jsou zapsány v kanonických evangeliích, připisuje Ješuově znalosti egyptské magie a / nebo שם המפורש. A tak by šlo pokračovat.

Samozřejmě těch zdrojů je mnohem více, jsou to i apokryfní evangelia, explicite bych zmínil Tomášovo evangelium dětství, Mariino evangelium, gnostické, zmiňující Marii z Magdaly jako „družku“ Ješuy (= manželku, že), no a, opět gnostické, Evangelium pravdy.

Protože vysledovat vznik křesťanství, nebo vysledovat to, kdo započal náboženské války mezi křesťany a pohany, a na čí straně byla jaká míra viny, je s ohledem na tu skutečnost, že se trinitářská, státotvorná, odnož křesťanství stala státním kultem, nemožné.

Víme však, že to byl jen jedna z XX – XXX frakcí křesťanství, na hony vzdálená např. gnosticismu, nebo arianismus. Jinými slovy, že byli křesťané, kteří považovali Ješuu za člověka, proroka, ale člověka a jiní, kteří nevěřili v trinitářské dogma. jistě jich bylo mnohem, mnohem více, ale prokázat to není možné.

Samozřejmě, za kanonická evangelia byla vybrána ta, která zapadají do předem ustanoveného rámce: jsou beletristická, hovoří v podobenstvích, jsou jednoznačně produktem helénského a římského myšlení (Israelité se takto nikdy nevyjadřovali).

Celý ten konstrukt stojí, opět, na bipolárním pojetí světa: tady být dobrý – bůh, církev, biskup, kněz, tady být špatný – Satan, démoni, kacýři, čarodějové, pohani. Budeš dodržovat toto a toto, budeš ok. Nebudeš dodržovat toto a toto, budeš potrestaný! S ohledem na submisivitu, malost a vyzývání k apatii se spíše jeví, že celý tento konstrukt byl, původně, míněn pro relativně krátké časové období, že ti lidé skutečně věřili, že Ješua byl mesiáš, že byl synem božím, a že jak slíbil, tak bude, totiž, že se znovu vrátí, a že to bude relativně brzy, proto nic moc nemá smysl, když bude „konec světa“, že. Však takové konstrukty se vyskytují v historii pořád. 🙂

My dnes, majíce jakési psychologické poznatky, víme, že vzbuzovat, pořád dokolečka dokola, v lidech pocit viny a osobní nedostatečnosti, nepatřičnosti, není nic, co by společnosti prospívalo. A v křesťanství to není problém, protože například křesťanská sexuální morálka je nesplnitelná, je to úplně fiktivní theorie, která nikdy a nikde nebyla dodržována. Stejně tak thesis, že nehřešit nelze. To, logicky, musí vést k tomu, že jedinec hledá a hledá, nimrá se v sobě, jenom aby našel. A kde je vůle, je i cesta, takže, kdo hledá najde. Akorát mu z toho bude, časem, hrabat, že.

Všecka institucionali­sovaná náboženství jsou podle jednoho mustru. Odpovídá to nastavení lidské psychiky, totiž, že cca 60% (v Německu cca 80%, a v Japonsku ještě více) lidí nemá potřebnou osobní integritu, tedy, hledají tzv. referenční skupinu. Institucionali­sované náboženství, se svým politickým přesahem, je ideální referenční skupinou, která je s to zaplnit veškeré „díry“ v osobní integritě. Jestli je to islám, to nebo ono křesťanství, nebo třeba hinduismus, všecky přináší ucelený rámec příkazů, zákazů a pokynů, podle kterých má fungovat jedinec i společnost.

Samozřejmě, ono to nějak fungovat bude, proč by to nemělo nějak fungovat, ovšem protože jde o konstrukt umělý, nikoli přirozený, tak to bude fungovat reálně, a bude to reálně fungovat tak dlouho, dokud to bude mít potřebnou legitimitu ve společnosti. A je dokonale nepodstatné, jestli tu legitimitu vyvolá davová psychosa, nebo strach. Ovšem protože je to z 99% strach, a protože strach není spolehlivým prostředkem k udržení moci (o to spolehlivějším je při jejím dosahování!), je to celé do času. 🙂

https://www.se­faria.org/tex­ts
http://jewishchris­tianlit.com/To­pics/JewishJe­sus/toledoth.html
https://www.moh­rsiebeck.com/u­ploads/tx_sgpu­blisher/produk­te/leseproben/97831615­34812.pdf
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/%C5%A0em_ha-mefora%C5%A1
https://magazin­.gnosis.cz/pdf/E­vangelium_Mari­e_Magdalske.pdf
https://magazin­.gnosis.cz/pdf/To­masovo_evange­lium.pdf
http://www.fy­sis.cz/filoso­fiecz/texty/kra­to/evang.pdf

Avatar uživatele
Standa Macík

Navíc si myslím, že Vy nemáte otevřenou hlavu, že jste zásadně proti náboženství, nevím proč, jestli Vám někdo něco v minulosti udělal nebo nevím.

Avatar uživatele
Filip84

Nechápu, co je na tom k nepochopení: narodil jsem se jako věřící? Nenarodil. Kdyby to bylo pro život potřebné, tak bych to nějak sám „vycítil“, něco by mi v tom životě chybělo, ne? Není, je to pouze a jen lidský konstrukt, to je celý příběh.

Nový příspěvek