Odpoveď byla označena jako užitečná

říci si několik příbuzných slov – kořen je ta část, která ve všech těchto slovech zůstává stejná a nemění se.

např. pozadí, zadek, zadní, dozadu… všechna slova jsou příbuzná a nemění se část „ZAD“, která je tedy jednoznačně kořenem.

(někdy je za „stav beze změny“ nutno s trochou tolerance počítat i absenci čárky, např. u pravý – právo – pravda – doopravdy – je kořenem „prav“, resp. „práv“)
Doplňuji:
www: u zelenější by byl kořen pouze „zelen“.

Upravil/a: quentos

Kořen = část slova, která je společená ostatním příbuzným slovům. Příbuzná slova jsou tedy slova se stejným kořenem.

les; pra- les; pra – les – ní; po-les-í; po-les-ný

Všechna tato slova má společný prvek: les = kořen. Kořen je jakýsi prazáklad.

Z hlediska tvoření (odvozování) slov je kořen ta nejmenší část slova, která je již dále nedělitelná, má určitý význam.

Při tvořených nových slov může dojít ke změně kořenu – rán-o x ran-ní;; jih x jižní atd.
Je to dáno historickým vývojem hlásek.

Kořen poznáte tak, že si slovo rozložíte nebo uvedete podobné slovo. Ta společná část musí mít stejný význam – pis-.
do – pis- ova – tel – é, spisovatel, spisovatelský atd.

Upravil/a: annas

Dej kořen slova do Google a najdeš to.
Jinak kořen-základ slova je tvořen tím nejpodstatnějším.
Příklad: zelenější-kořen je zelený(á).
Doplňuji:
No jo, no. To je tak, když se jeden plete do něčeho, co už dávno zapomněl 😁
Tak jsme na tom tomasi stejně ☹

Upravil/a: www