Jak poznají meteorologové tlakovou níži/výši?

Předpokládám, že jim vedle konkrétních měření tlaku vzduchu pomáhá i meteorologický software. Do společné databáze hodnot přispívá celá řada měřicích míst nejen v ČR, ale i v zahraničí. Dané programy pak pomáhají vyhodnocovat dostupná data a modelovat (předvídat) počasí, vč. vývoje tlaku vzduchu.

není na tom nic složitého, dokonce i domácí meteostanice za pár tisícovek ti dokáží říct předpověď počasí, nicméně přesnější je, když máš více těchto stanic po repoblice, potom si nakreslíš mapu a vyznačíš níži/výši, započítáš vítr a máš vcelku přesnou předpověď níží i výší, tudíž zhruba i dešťů.

Vytvořením synoptické mapy a zobrazením diabar ! Udaje se získávají především měřením na meteorologických stanicích , pomocí sond a radarů
a pod.

Dnešní praxe

Proces vedoucí k předpovědi počasí tedy začíná získáním prvotních údajů měřením a pozorováním meteorologických prvků. Po celém světě jsou roztroušeny meteorologické stanice zřízené státními meteorologickými službami, na mořích se vyskytují lodi a meteorologické bóje. Personál stanic provádí pozorování a měření podle standardních postupů, které reguluje Světová meteorologická organizace WMO. Výsledky se co nejrychleji spojovacími prostředky předávají do center, která dále provádějí jejich mezinárodní výměnu mezi všemi dalšími centry. Po schematickém zakreslení těchto údajů do mapových podkladů vznikne přízemní synoptická mapa, na které provede synoptik tzv. analýzu: lokalizuje hlavní objekty jako tlakové útvary (výše, níže, hřebeny, brázdy), atmosférické fronty (teplé, studené, okluzní), srážkové oblasti atd. Na základě aerologických měření vznikají výškové mapy v různých hladinách. (Tyto podklady v historii už musely synoptikovi stačit ke krátkodobé předpovědi počasí.) K nim se přidává dálkový průzkum atmosféry pomocí meteorologických družic a měření meteorologických radarů. V krátké době po získání primárních dat je má tedy synoptik k dispozici na svém pracovišti. Zanedlouho obdrží výsledky výpočtů různých numerických předpovědních modelů, které provozují některé vyspělé státní meteorologické služby a také různá mezinárodní sdružení. (Numerická předpověď na několik dní dopředu založená na souboru naměřených údajů typicky zabere superpočítači několik hodin času.) Jejich výstupy jsou obvykle používány ve formě map, které jsou obdobou aktuálních synoptických map, ale vztahují se k předpovězenému stavu v budoucnosti. S pomocí všech získaných podkladů a na základě svých znalostí a zkušeností tvoří synoptikové v různých předpovědních centrech (s možností vzájemných konzultací) předpovědi počasí. Těch bývá vícero druhů, např. podle časového období (několik hodin, 1 den, 3 až 5 dnů, výhled na 10 dnů) nebo podle předpokládaného uživatele (letectví civilní či vojenské, zemědělství, údržba silnic, povodňová služba, rekreace, nejširší veřejnost…).

Je zřejmé, že synoptická služba je organizována jako nepřetržitá. Dále je vidět, že je typickým příkladem globalizace a vzorné mezinárodní spolupráce, jejíž význam a prospěch je zřejmý.

http://gis.fns­.uniba.sk/kar­tografickelis­ty/archiv/KL16/10­.pdf