Jak popsat někoho, kdo nemá žádné zvláštní znamení?

Jako muže Vás chápu 🙂 Žena by Vám šla velice dobře, že? 🙂
Kolegové Vám napsali, že popis opravdu jde a já jen doplním pár drobností z pohledu ženy.
Sice se může na první pohled zdát, že jsou muži nevýrazní a ničím výjimeční, ale není tomu tak. Jste velmi průhlední,my ženy do vás vidíme.
A co vše dokážeme odkrýt?
Vyzařujete hřejivou energii, je cítit váš ochranitelský potenciál, kterým nás přitahujete.
Někteří jste maskulinní typy s tvrdými rysy v obličeji, jiní s více ženštějšími rysy.
Jste více suverénní, klidní a silní.
Nepřetvařujete se jako ženy, z vaší tváře se dá krásně číst.
Oči jsou okno do duše, ty vaše kord. Umí se dívat šibalsky, roztouženě,roz­tomile i naštvaně. Úsměv je široký a velice upřímný, čelist výrazná. Mírné strniště a krátký střih je sexy.
Hlas máte hlubší, nejste upovídaní, stačí vám pár slov a víme jak se věci mají. My toho nažvaníme a stejně o nás prt víte, pořád vás něčím překvapujeme.
Nemáte ženské tvary a přesto je vaše tělo přitažlivé.Je pevné a silné.
No a testosteron vás skutečně nezapře.:-)

Takový problém má spousta lidí, nejsi sám. Každý člověk má nějaké zvláštní znamení, ale my ho nevidíme, nebo si jen nevšimneme. Údajně lze i toto trénovat. Pokud s někým mluvím, prohlédnout si ho a po skončení rozhovoru zkusit si ho popsat. Každý má jiný tvar očí, jinak velké, jinak od sebe, poměrně výrazným znakem je obočí, husté, řídké, spojené výrazná mezera a samozřejmě barva. Některé zahnuté dolů, jiné rovné. Podobné znaky mají i uši, vlasy, tvář a lícní kosti. Chce to jen si na to občas vzpomenout a trénovat. Dokonce prý po čase stačí jeden pohled, aby byl člověk schopen popsat rysy náhodného chodce kterého potká. Je to svým způsobem i jistá hra. Lze to provopovat i třeba ve dvojici, prohlédnutím náhodného člověka, třeba sedícího na druhém konci restaurace.
Přeji mnoho úspěchů při trénování.

Detailů ve vzhledu si opravdu všímáme hůř, ale můžeme si všimnout nějakých zvláštností v tom jak se pohybuje, jak mluví. Ne vždy toto ale máme k dispozici. Pak je každá rada těžká. Důležitý detail může být i to, jak byl člověk oblečený, co měl na nohou, případně i na hlavě.

Tohle nějak nechápu, neumím si představit 2× stejnej popis ve dvou odlišných případech… tady jsem nejspíš jinačí ;)

Mám podobný problém.

Přestože si docela dobře pamatuji obličeje a hlasy, i po delším čase
si vzpomenu, kde a při jaké příležitosti jsem některý obličej viděla nebo
hlas slyšela, popsat někoho neumím.

Mám to i naopak → na základě popisu si neumím nikoho představit.
Např. v knihách si představu o postavách nevytvářím z jejich popisu,
ale z jejich jednání s ostatními postavami.

Neverte, každý človek má určité poznávacie znaky. Nenápadnosť je jeden z nich. Predstavte si, že hráte scrabble a postupne doplňajte chýbajúce písmena – znaky. Tak ako pri tejto hre sa vám postupne vynárajú súvisiace písmená postupne zužujete výber a určíte presno to chýbajúce slovo. To iste je pri popise človeka, zvieraťa, deja. „Na západe nič nového“ a napriek tomu o tom vznikla kniha svetového významu…

Upravil/a: led

Tento problém mám i já, ale jen s určitými skupinami lidí. Například nerozeznám asiaty, indiány, někdy ani černochy ne. Zkuste si něco přečíst o karikaturách, mnoho návodů na internetu učí specificky rozlišovat i zdánlivě velmi podobné tváře.
Jinak je to asi podle toho, mezi kterou skupinou lidí žijeme. Pokud máte psa, taky si určitě všímáte, že svého psa poznáte od ostatních stejné rasy ihned, zatímco ostatní s tím mají problém 🙂