Jak pomoc kámoši?

Hezký, že se mu snažíš pomoc, ale my o něm tady nic nevíme, tak se dost špatně radí.
Zeptej se ho, co ho trápí, a nech ho mluvit.

Doplňuji:
Pak asi jen být na blízku, kdyby si to rozmyslel.
Každopádně ho pak nechat mluvit, nezačít hned radit, že má dělat tohle a tamto, tím mu řekneš, že to dělal špatně a to moc náladu nezvedne.
Opravdu je psychicky na dně? Nechci to nějak zlehčovat, ale znám i lidi, kteří předstírají, že jsou ze všeho hned na dně, mluví o tom jak mají deprese, nemůžou spát a tak. Dělají to jen aby byli zajímavý, tajemný a někdo se je na to pořád ptal.
Nejspíš to nebude tenhle případ, ale jen sem to chtěl zmínit.
Třeba je to jen dočasný, kdyžtak pokud se chceš „obětovat“, tak si najděte nějakej společnej koníček nebo něco u čeho bude trávit čas a uvidíš, třeba ho to přejde. :)
Nejde třeba o holky? Necejtí se sám?

Upravil/a: Quimby

Mluvil jsi s jeho rodiči, třídní učitelkou ?
V jeho věku takové stavy určitě nejsou v pořádku.
Je dobře že kamaráda nenecháváš bez povšimnutí, určitě by měl vědět, že jeho okolí na něm záleží.

Jestli se nechce svěřit a ty sám nevíš, nebo alespoň netušíš, co se děje, asi nejste kámoši.
Pokud se nic nestalo, asi to budou hormony.

Prostě si s ním promluvte. Je to asi dva týdny od doby, kdy to samé udělaly kamarádky u mě, jelikož jsem měla hodně špatné období a musím říct, že od té doby, co jsem si uvědomila, že na mě někomu záleží a bojí se o mě, je to lepší. Sice se nic nespravilo jako mávnutím kouzelného proutku, ale to chce čas. Věřím, že to pomůže i kamarádovi :)

Buď vrba, pouze naslouchej. Sem tam kývni hlavou, taková souhlasná mimika. Nepřesvědčuj, netahej jej někam. Buď pouze nablízku, kdykoliv, zablbni s ním, s jeho nápady, pokud nebudou ubližovat. Pokud ano, převeď to jinam, neutralitu.
-
Pokud on nebude aspoň trochu chtít je to problém. Nezvedej náladu, nebav jej, pouze buď nablízku, nech jej vykecat a buď držák. Držák je snést jeho dno a nereagovat, pouze být s ním a dát mu tu oporu.
-
Změní tě to a dost silně. pak budeš držák, ale taky tvrdě odkopneš.

Zdroj: životní zkušenost

Být ochotný si ho vyslechnout, ale neklást na něho nátlak, aby ti to co nejdřív řekl to je jedna z největších chyb co podle mě můžeš udělat, prostě, když ti to řekne dobrovolně tím nejlíp, řekni, že si to kdykoliv může rozmyslet a říct ti to, ale když ti to pak řekne, tak mě by na jeho místě rozhodně neuspokojilo pouhé přikyvování a čekání až se vykecám, já bych chtěla, aby si mi poradil a hlavně mě pochopil, ne třeba odsoudil, můžeš mu taky říct, že když to nechce svěřit tobě, může se svěřit na různých anonymních adresách a bezplatných linkách (linka důvěry apod.). Ale informuj svého kamaráda, že když to nikomu neřekne, tak mu nikdo nemůže pomoct a jeho problém se asi sám od sebe nevyřeší. Já nevím proč ale, mě podle popisu nejvíc přijde, že jde o šikanu (je pravděpodobně ještě na základce a vím jaký nepříjemný stavy (pocity) šikana dokáže vyvolat ☹, ale může to být i něco jiného). Nálada se asi zvedne, až se vyřeší jeho problém, protože ho to pravděpodobně hodně trápí.