Jak moc byl těžký život nevolníků ve středověku?

Jdi znovu do školy „inteligente“. Tam totiž existuje předmět dějepis.

1. cappuccino má pravdu!
2. AI bazmeg mele shity. To, co popisuje, je forma poddanství, člověčenství, nikoli nevolnictví, tuhýho člověčenství.
3. Nesmyslný dotaz, protože:

1. nedefinoval jsi středověk. Stricto sensu byl středověk období 5. až 15. století, a v tý době tuhý člověčenství nebylo. Nelze, tedy, odpovědět na otázku, jak moc byl těžký život nevolníků ve středověku, když ve středověku nevolníci nebyli.
2. zjevně nechápeš, co to je tuhý člověčenství. Tuhý člověčenství je forma poddanství. Poddanství je stav, poddaným se člověk rodil. Poddaný byl svázán s půdou, nepotřeboval však přivolení patrimoniální správy ku sňatku a mohl půdu opustit. Nevolník nikoli. Nevolník musel žít na panství, pod které spadal, bez přivolení patrimoniální správy ho ani nesměl opustit, a bez přivolení patrimoniální správy se nesměl ani oženit. Nevolník však nerovnalo se chudák. Majetek vlastnil, byť nikoli na vlastní půdě a někteří nevolníci měli majetek relativně značný. Protože nebyl nevolník jako nevolník, na Tvůj dotaz nelze odpovědět.
3. není snadné posoudit, jaký následek mělo samotné tuhé člověčenství. Některé povinnosti, jako třeba berní daň nebo robotní povinnost, souvisely s poddanským stavem, nikoli s nevolnictvím. Až do vzniku bourgeoisie a zprůmyslnění, beztak, většina nevolníků neměla alternativu ke svýmu způsobu žití. Takže je velice těžké posoudit, nakolik samotná skutečnost tuhýho člověčenství ovlivňovala tíhu žití nevolníků.
4. žití nevolníků nebylo v čase nevolnictví stejné. Berní daň byla před třicetiletou válkou Ft 5.00 ročně z hlavy, bezprostředně po ní Ft 8.00, v roce 1658 už Ft 10.00, v roce 1675 Ft 20.00, v roce 1684 Ft 25.00, v roce 1701 Ft 40.00, a v roce 1705 už Ft 50.00. Robotní povinnost stoupla z 12 – 20 dnů ročně v 16. století (před tuhým člověčenstvím) na až 100 dnů ročně, i více, na konci století 17. Robotní práce se prováděla od slunka do slunka, s dvouhodinovou přestávkou na oběd, a, až na výjimky v příčině opravdu dlouhé cesty, se cesta za ní a z ní do samotné robotní povinnosti nezapočítávala. Důvodem zrušení tuhýho člověčenství bylo umožnění cestování poddaných za prací do průmyslu a k postupnému omezování robotní povinnosti, až jejímu zrušení se zrušením poddanského stavu v roce 1848, byl fakt, že efektivita a výkonnost robotní práce byla neskutečně malá.

Na Tvý otázky prostě nelze odpovědět, srovnáváš nesrovnatelné, absolutně tomu nerozumíš, jsi švola líná si cokoli najít, vůbec si s tou otázkou nedáš práci! Něco Tě napadne, tak to sem nasereš a hurá?? 🙄🤪

Sežeň si aktuální záznam z dané doby a můžeš to posoudit. Pamětníků už moc nebude.

Rokio, pokud uz jsi zapomnel, co jste se ucili ve skole, tak mas preci internet a spoustu informaci si muzes najit sam. Krome toho pracujes jen na zkraceny uvazek a mohl bys chodit do knihovny a spoustu informaci si tam najit. Vis, jak je to zabavne, si cist v knizkach?
A kdyz uz nekdo venuje cas, aby ti odpovedel na tve (vetsinou nesmyslne) otazky, jak s nimi pak nalozis? K cemu ti budou? Vzdyt ty vetsinu otazek pokladas jen proto, aby ses na neco zeptal. Odovedi te stejne nezajimaji. Jsi proste jen nevytizeny!!
Tak prosim te, neotravuj nesmyslnymi otazkami.

Základný rozdiel medzi otrokom a nevoľníkom je"
všetko, čo otrok má, včetne jeho života a myslenia patrí jeho majiteľovi, kedže majetok nemá, stravu dostane od svojho majiteľa, skoro až toľko ako majiteľová zver, ktorá má vyššiu cenu než samotný otrok.
nevoľník, to je vyšší stupeň otroctva, všetko čo má patrí pánovi, ale jeho myšlienky mu môžu ostať, rovnako aj malú časť plodov svojej prác, pretože niečo mu zoberie pán, niečo kňaz, niečo obchodník a z toho málo čo mu zostane sa snaží prežiť. Zem bez súhlasu pána nesmie opustiť.

Život nevolníků ve středověku byl nesmírně těžký a území, kde žili, i jejich životní podmínky se lišily podle regionu a doby.

Nevolníci, také známí jako „serfs“ nebo „villeins“, byli poddaní, kteří byli vázáni k půdě, na které pracovali. Nebyli považováni za otroky, protože měli několik osobních práv: mohli se oženit, mít rodinu, vlastnit majetek a podnikat. Avšak potřebovali povolení svého pána, aby mohli opustit půdu, na které pracovali.

Život nevolníka byl namáhavý a těžký. Práce na polích byla fyzicky náročná a časově náročná, a často nevolníkům nezůstával čas na odpočinek nebo na sebe. Životní podmínky byly často tvrdé, s nízkou hygienou a výživou, a nemoci byly běžné.

Je těžké přímo porovnávat postavení nevolníků, římských otroků nebo otroků v době americké kolonizace, protože realita otroctví byla různá v různých kulturách a v různých dobách. Římský otrok, například, byl vlastnictvím svého pána a byl zbaven všech práv, ale mohl získat volnost a dokonce dosáhnout značného vlivu a úspěchu, což bylo pro nevolníka mnohem méně pravděpodobné.

Otroci z Afriky, navíc, zejména v době atlantického obchodu s otroky, byli těžce zneužíváni a byli součástí velmi brutálního a bezohledného systému, který je zcela ovládal. Tito otroci ve srovnání se římskými otroky a nevolníky pracovali pod mnohem drsnějšími a těžším podmínkami.

Každý systém měl své jedinečné aspekty a nespravedlnosti. Otroctví a nevolnictví jsou jedny z nejtemnějších kapitol lidské historie, které s sebou přinesly nezměrné utrpení pro miliony lidí.