Avatar uživatele
Ráchel8

Jak konvertovat k judaismu?

Snažím se přijít na to, jak konvertovat, ale každý zdroj to podává trochu jinak. Jak je to krok za krokem? Nejdřív kontaktovat rabína nebo je nutné ještě před tím se ‚učit‘ s někým z židovské obce? Má s tím někdo zkušenost?

Zajímavá 0 před 702 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Filip84

Konverse k judaismu je politický akt: s konversí je spojeno to, že se staneš členkou národa Israelitů, získáš státní občanství a pas Státu Israel a prakticky to znamená rozchod se stávající rodinou; pokud máš nějaký partnerský vztah, bude nutné jej ukončit, leda že by Tvůj partner rovněž konvertoval k judaismu, či byl hallachický Israelita a nevěděl o tom.

Kontaktuj Židovskou obec v Praze:

Židovská obec v Praze, identifikační číslo 004 45 258
250/18 Maiselova ulice
Josefov
Hlavní město Praha
okres Hlavní město Praha

+420 224 800 812
+420 224 800 813
+420 224 800 849

webmaster@kehilaprag.cz

Aby, totiž, byla konverse uznána, to jest, abys po ní byla považována za hallachickou Israelitku, musí být orthodoxní, ultraorthodoxní, nebo karaitská. Orthodoxní konversi je s to u nás zajistit pouze Židovská obec v Praze. Není nikde řečeno, že Tě budou nutně muset vyučovat v Praze, ale obrať se na ně.

Z logiky věci počítej s tím, že nejméně jednou budeš odmítnuta (nebo bys měla být), protože proč bys si měla komplikovat život, když už je i tak dost komplikovaný (a já s nimi naprosto souhlasím, nicméně, to není moje věc, tím pádem ani moje starost). Můžeš být odmítnuta i vícekrát, ovšem, vytrváš-li, konversi Ti musí umožnit.

U žen je konverse jednodušší, poněvadž u žen se nepočítá s nějakou fenomenální znalostí hebrejštiny, čtením z Thory, Bar Micvah etc. I tak se ale připrav na to, že to bude trvat několik let. Postup je jinak, v zásadě, shodný, jako u jakékoli jiné konverse k jakémukoli jinému tradičnímu institucionali­sovanému monotheistickému náboženství: jakmile Tě přijmou, bude nějaký israelitský „katechismus“, a po něm israelistský „křest“. U mužů to obnáší obřízku a Bar Micvah, u žen, prakticky, nic.

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
dubraro

Těžko…
Oni to Židé nemají moc rádi (ostatně jako členové každé jiné vysoce privilegované skupiny).
Jestli chcete, mohu vám poslat přednášku prof. Novotného z HTF na toto téma.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
da ny

Možná se, zatím snažíte málo.
Kdo má skutečný zájem, ví, cestu si najde. Má Judaismus v malíčku (nastudováno vše).
Kdo sbírá informace, může začít i na internetu.
Nesmí být lenivý číst/zajímat se. ;)
Odkazy:
https://www.hks­.re/wiki/juda­ismus_2012
https://image­xinnovation.com/cs/kon­vertovat-k-judaismu/
https://www.e­mimino.cz/dis­kuse/konverze-k-judaismu-zidovske-vire-232809/

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Darcy

proč chce někdo někam formálně – když vevnitř to tak očividně necítí.. tomu nerozumím. Protože kdyby to bylo s přesvědčení, myslí a hlavně srdcem, už by ste vyhledala lidi ze židovské obce, chodila treba na prednášky, muzea a výstavy které dělají a zapojila se, a oni by Vas prijali.
Nikdo nebude nadšený z dalšího privandrovalce, který má vztah z rozumu a ne ze srdce a přesvědčení. Ani kořeny nebo původ nejsou vždy zárukou že. Vás obec (komunita) přijme.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
Filip84

Tvé pojetí náboženství je křesťanské: řešíš víru (in: „Hlavně teda to náboženství – už dlouho přemýšlím o myšlence Boha, ale nějak se mi křesťanství ani islám nelíbí.“). To není židovské.

Judaismus je náboženství kmene. Dobrý Israelita nemusí být věřící člověk, víra není jakkoli relevantní, arciť – přirozeně – bez víry bude micvoty dodržovat jen velice obtížně. Israelita se narodil židovské matce, je obřezaný (v případě muže), podstoupil Bar Micvah (v případě muže), chodí do synagogy, kdy má, chodí do mikve, kdy má, jí kosher podle své konfesse (karaimové nesmí ani tuk), neholí se, nestříhá si skráně, nemá tetování, na sabat nepracuje etc. etc. etc. To je judaismus, je to náboženství příkazů, zákazů, náboženství knihy, ne víry, nebo živého evangelia.

Jinými slovy: ty řešíš schránku, pozlátko, ale podstata Ti uniká. Protože Ti uniká podstata, tak asi stěží pochopíš, že bys se měla starat o Noachidská přikázání, a až budeš mít tohle jako hluboký životní postulát (těch sedm micvot), tak pak, možná, snad, uvažovat o tom, že bys ty další micvoty měla přijmout nikoli jako možnost, ale jako povinnost. Protože přesně o tomto judaismus je.

Ovšem takové vnitřní rozhodnutí nemůže být instantní, musí vyvěrat z hlubokého vnitřního přesvědčení, ověřeného léty, ze zažité praxe, ne z momentální mentální pohnutky karteziánského myšlení! 🙂

Avatar uživatele
Filip84

Aniž bych se Ti chtěl montovat do života, nebo, nedej bože, Ti radit, soudím, že by bylo více než žádoucí podělit se o pohnutky, které Tě ke konversi k Israelitům vedou. Konverse k Israelitům je opravdu konversí k národu, nikoli k náboženství (to se bere samo sebou), protože pokud věříš v to, co Israelité, můžeš naprosto pokojně, a ve shodě s bohem Israelitův, žít jako gojim podle tzv. sedmi noachidských přikázání.

Konverse k judaismu je o nějakém kulturním souznění, naladění, s Israelity, jak jsem již předepsal, o tom, že chceš být členkou jejich národa v tom jejich, starověkém, kmenovém, pojetí. Proto moc nečekej nějaké „vřelé“ přijetí, nejsou to Svědkové jehovovi, nebo „apoštoláci“, nikdo tam na Tebe nečeká, a rozhodně Ti to nikdo moc neusnadní. Ale, jak říkám, od ženské se vlastně toho až tak moc nečeká, jenom, že bude plodit děti a starat se o domácnost. Prostě, tradiční rozdělení rolí, jak za Mojšeho a „krále Klacka“. 🙂

Avatar uživatele
Ráchel8

Píšete, že to nebude jednoduché, ale já počítám s tím, že to bude těžké. Navíc, nemám moc co ztratit. Přátele nemám, rodina … a přítel – nečekám, že spolu vydržíme déle než do ledna. A co mě k tomu vede? Hlavně teda to náboženství – už dlouho přemýšlím o myšlence Boha, ale nějak se mi křesťanství ani islám nelíbí. Jsou v nich věci se kterými nesouhlasím. Ale.v Tanachu a dalších textech judaismu není v podstatě nic kvůli čemu bych jsem se stavěla na zadní. Je to jako dělané pro mě. A ‚znovuzrozeni‘ možná dokonce i potřebuju. A připojení k národu? To mi připadá jako takový bonus. Nakonec si myslím, že nejtěžší bude ta hebrejština. A bez Boha se stejně neobejdou – došla jsem k tomu. Nemám důvod proč do toho nejít. A děkuji za Vaši odpověď :)

Avatar uživatele
M i r e k

Chápu, když někomu v životě chybí něco jako duchovní rozměr. Jsem buddhista, ale snažil jsem se seznamovat i s křesťanstvím a dalšími duchovními směry. Všude je možné najít poučení a dělat pokroky na duchovní cestě. A všude asi dříve nebo později člověk narazí na něco, co mu nesedí. Ale jazyková bariéra a neznalost kulturního kontextu a reálií hodně komplikuje studium a duchovní praxi. Já bych raději volil něco srozumitelného a dobře dosažitelného. Vždyť Bůh je jen jeden a různá náboženství k Němu jdou sice různými cestami, ale míří ke stejnému cíli podle mě. Není potřeba hned souhlasit se vším, co daná církev nebo náboženská skupina předkládá. I dlouholetí křesťané (buddhisté…) přiznávají, že některým věcem prostě ještě nerozumí. To je normální a podle mě (ani podle jiných) to nejsou špatní věřící. Víra a náboženství nám má dávat křídla, obohacovat nás a naplňovat.

Avatar uživatele
Filip84

Budeš odmítnuta, protože tohle je přesně onen moderní, instantní, subjektivní a individualistický přístup k náboženství.

Pokud neumíš hebrejsky, nemůžeš se ani pokusit bavit o Tenachu, protože veškerý Tenach v češtině je křesťanský překlad. Křesťané nemají ani sebemenší pojetí o ústní Thoře, nahlížení Israelitův na jednotlivé pasáže; nejméně zkreslený překlad je, zdánlivě paradoxně, Vulgata, ale i Vulgata je pořád křesťanský překlad, a je latinsky.

Doporučuju nejdříve prostudovat toto:

https://www.de­rech.cz/

zejména pak toto:

https://www.de­rech.cz/nezara­zene/noachide-a-novy-zakon/

z toho zejména „České překlady Tanachu“ a „Na překladu záleží“.

Protože, bez urážky, se vyjadřuješ k něčemu, o čem nemáš ani ponětí.

Já mám jednu výhodu, já nejsem věřící člověk, religionistika mne zajímá jako sociopsychologický (pathologický) a theologie jako filosofický fenomén a forma propagandy, takže se na to dívám úplně jinak, svým způsobem „z patra“. Pro mne je představa, že nějakých necelých, ubohých 6,000 let starý lidský konstrukt může obsahovat alespoň stopy nějaké objektivní pravdy, naprosto úsměvná, ba až dětinská. Ale každému, co jeho jest. 🙂

Nový příspěvek