Prezident nebo premiér. Pokud například prohrál volby, ale nechce se své moci vzdát a má dostatečnou podporu. Třeba podporu něčeho z toho: ostatní politici, parlament, generálové, policie, veřejnost. Co mu zabrání v tom, aby zůstal ve funkci? Jsou zde postupy? Nebo je to až tak prosté, že když má podporu a chce u moci zůstat, tak u ní zůstane a ostatní se ho nezbaví? Bez ohledu na demokracii a zákony.
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 4Pro koho je otázka zajímavá? Pepa25, aliendrone, Filip84, Disraeli před 285 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Odpoveď byla označena jako užitečná
Vlastně je to jednoduché, jak říká Dochy: blbě. ;) Pak už to totiž nebude pokojné předání moci.
Jasně, pokud to bude nějaký neschopný blbeček bez podpory a ve zlé
situaci (pro něj nevýhodné), tak ho můžou odstranit raz dva. Jak? Záleží
především na systému (země), ale pokud se to bere tak, že je stále ve
funkci, tak ho dle postupů prohlási za neschopného pro výkon funkce (z X
důvodů) a odstaví ho, dle procesů/postupů (povolaní lidé, orgány,
složky) anebo v jiném případě, kde už se automaticky bere, že vítěz
volbec automaticky přebírá funkci a ten bývalý ji pozbývá, tak ho
z paláce/hradu/domu může někdo prostě a jednoduše vyvézt (klidně na
rozkaz toho nevého funkcionáře) – policie, ochranka atd. Zkrátka: byly by
pro to postupy a je jich několik.
To by ovšem byl spíš minimum případů… ↓
Někteří si totiž demokracii i republiku idealizují. Faktem je, že to
nemá bůhví jaké pojistky (proti zneužití moci, korupci, zmagoření,
v tomto případě hlavně uchvácení a udržení moci atd), nemluvě o tom,
že samotná demokracie může fungovat blbě sama o sobě a být špatná (ale
to je na jiné téma).
Zkrátka, pokud takový člověk má nějakou tu podporu a chce ve funkci
zůstat, tak jednoduše v té funkci zůstane. A většinou s ním nehnou. To
on je u moci, podporu má a alespoň základně si to promyslel a může si to
dovolit. Takže ví, že si to může dovolit a je toho schopen. A ostatní
s tím nic moc nenadělají. Jistě, scénářů může být víc, protože zde
hraje roli velké množství potenciálních faktorů a nepřeberné množství
různých situací. Šance a podpora můžou být i na straně té opozice,
může z toho být válka (to se stáva) nebo alespoň nějaké nepokoje,
nestabilita, menší-větší rozvrat, apod.
Některým se to možná nelíbí, ale je to tak. Demokracie není něco
ultra supr čup, kde vše funguje hladce a myslí se na všechno (je to jedna
z forem vlád a systémů, který MŮŽE potenciálně fungvat dobře. Ale
není jediná a rozhodně ani nejlepší). Není vůbec těžké zůstat
u moci, neopustit funkci, „i když“ je to v rozporu se zákony a
systémem (i když de facto ani být nemusí.. záleží na zemi a taky, jak si
zdůvodní to setrvání ve funkci a u moci – pokud to umí dobře
ošéfovat.. totiž okecat, obhájit a zdůvodnit se dá všechno). De facto
vůbec nemusí dojít k oficiálnímu (jako klasickému) převratu. On už de
facto u moci je, akorát ji nepustí (když už by měl). Svým způsobem se to
dá taky brát za puč (ale nemusí) – a taky si to navíc k tomu může
pojistit dodatečným pučem; zajištění osob, obsazení míst (strategických
bodů) atd.
Každopádně, na zajištění si funkce měl celé funkční období… a teď
nemluvím (jen) třeba o volbách, jako spíš získání si té potřebné
podpory (vlivných, složek), aby ve funkci zůstal (i nehledě na demokracii,
zákony atd).
Kupodivu ve „vyspělém“ světě zde funguje především psychologie a ti co volby prohráli, se skutečně funkce a moci vzdají (berou sami sebe jako poražené atd., případně snad i respektují zákony, systém, mají strach, atd), přestože reálné pojistky zde nejsou…
Takže problém je hlavně spíš ve vnímání demokracie a v jejich iluzích a idealizaci.
Upravil/a: Disraeli
3Kdo udělil odpovědi palec? aliendrone, Filip84, tituly
před 284 dny
|
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?tituly Nahlásit |
Příliš vágně položený dotaz. Ne, není blbý, jenom se na něj bude těžce odpovídat! 😅
Ta věc je poměrně banální: president je nedotknutelný, přečti si Ústavu, konstituční zákony, řád soudu trestního, trestní zákoník, zákon o některých přestupcích, etc. etc. etc.: presidenta nelze zajistit, vydat na něj zatykač, atp., prostě: nic.
To ano, ale i proti presidentu republiky lze konat v mezích nutné obrany a krajní nouze. A občanský svépomoci.
Takže: stejně starej soudruh president zůstává, než přijde v ouřad nový soudruh president. No, tak by ho musel novej president „vyprovodit“.
Jakože by v presidentský vile byla „garda soudruha presidenta“, něco jako, já nevím, „presidentský milice“, nebo SA? Tak by byla, vlastně, občanská válka, že? Pokud by, teda, proti nim nezasáhla zavčasu řádným pořadem státní moc, no, policie, státní zastupitelství atd. Protože „presidentská milice“ není soudruh president, nemá imunitu, nedotknutelnost, nic. No tak, v krajním případě, by se museli zmordovat presidentovi „gardisti“, a jestli by při tom bývalý soudruh president utrpěl „škodu“, třeba i na životě: žádný problém, ne?
S premiérem je to jednodušší, to je politik, s mandátem mu imunita končí. Jakože by se zabarikádoval „v kanclu“, s milicí, soukromou armádou … po boku? Tak od toho máme ozbrojené a bezpečnostní sbory, ne?
Jinak to máš klasicky převzetí moci silou – revoluci, puč, nazvi si to, jak chceš.
To máš rok 89 u nás: Strana měla lidový milice, pod každým OV a KV Strany byl ohromný sklad munice, milicionářů bylo cca 40,000, poměrně dobře vycvičených a vyzbrojených. A (prakticky) beztrestných!
Pak tu byla ČSLA. Tam to Strana měla nahnutý: jo, vyšší důstojníky měla (relativně) loyalní, horší to bylo s rotmistry a praporčíky, tam to bylo všelijaké, no a s mužstvem a poddůstojníky (ZVS) to bylo spíš naopak. Takže: na ČSLA by se Strana moc spolehnout nemohla.
Pak byla VMV, téměř plně loyální (hlavně PS, to byla „páteř“ VMV). Ti ale hlídali „čáru“, moc by jich soudruzi k disposici neměli.
Pak byl SNB: VB a StB. O VB by se Strana, relativně, opřít mohla. StB by jí potopila!
A pak tu byla Sovětská armáda. Těm to bylo Wurst! Ti měli sovětskou televisi, sovětský noviny, vůbec nevěděli, že se tu něco děje: nebyl rozkaz. 🤷♀️ A soudruh Gorbačov & Přestavba a nové myšlení pro náš národ a pro celý svět – ten by KSČ nepodržel!
Taky jo, soudruh Jakeš povolal milicionáře do Prahy. I v Ostravě!!! se chystali. Ale jak zjistil realitu, tak je poslal domů. 🤷♀️ Holt, byl rok 89, ne 69.
Jo, kdyby Strana za sebou měla SSSR a Armádu SSSR na území ČSSR (co si budeme říkat: KSČ bez SSSR byla hovno, stejně ale jako např. SED!), to by byl jiný příběh. Měla prd! Kdyby tady ta Armáda SSSR nebyla? Strana by to měla lepší, šlo by „pouze“ o vnitřní boj mezi milicemi, VB, VMV, část ČSLA vs část ČSLA a StB. Takhle? To by sovětští vojáci rychle dostali z Moskvy rozkaz, kdo je třídní nepřítel a narušuje přestavbu! 😅
Jo: a my, Češi, neválčíme! 😂 Na to nezapomeň! 😂
Tak si to přeber … Jednoduchá ars mathematica, ne? 😃
0 Nominace Nahlásit |
Teorie je lehce dohledatelná, praxe složitá. Reaguji jen proto, že mne
zaráží neznalost/nechápání dem(ent)okratického volebního systému
u Pepy25. Dokonce i v případě výběru mezi pouhými 2 kandidáty může
VELMI snadno vyhrát ten s MENŠÍM počtem příznivců. BĚŽNÁ PRAXE!!!
Pořád zde dokola a mnoha způsoby píši, že dem(ent)okratický volební
proces (vhodnější název PASKVIL) je tragifraška pro blbečky – všechno
marný… 😮 😕
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?Disraeli Nahlásit |
Blbě. Pokud politik, ústavní představitel, kašle na ústavu, je to problém od začátku a takový se tím ústavním představitelem snad ani nikdy neměl stát. Zavání to velkým prů…švihem.
0 Nominace Nahlásit |
Pokud prohrál, tak nemůže mít VĚTŠINOVOU podporu, ale chápu, že
může mít podporu např. v hlavním městě nebo většinovou podporu médií
nebo silových složek. Pak samozřejmě závisí na souhře všech ústavních
institucí: pokud to není diktátor, tak se bude snažit své zůstání
u moci legitimizovat a pak je třeba na Ústavním soudu, aby rychle o jeho
zpochybňování voleb rozhodl. Případně mohou vystoupit s prohlášeními
představitelé druhé parlamentní komory, která se nevolila.
Demokracie by to měla ustát – viz třeba Trumpovo zpochybňování
výsledků minulých voleb.
0 Nominace Nahlásit |
tituly: ano, uznávám, že volební systém má vliv.
Trump mi připadá jako dobrý příklad, protože byl přinucen moc předat
(zcela určitě se ji „normálně nevzdal“). Takže se právě z tohoto
případu můžeme poučit …
@Pepa25
Problémy byly, ale ve výsledku to bylo relativně klidné a moci i funkce se
vzdal. Docela normálně, jen s ěnjakými okolky. Kdyby skutečně nechtěl a
byl neoblomný a skutečně neodstoupil, to by mě zajímalo, co by se
dělo pak.
To co se dělo s Trumpem beru spíš jen jako přeceněnou záležitost. „Útok“ na Kapitol a zpochybnění voleb, to neberu jako skutečnou hrozbu, kde by se neoblomně držel moci a nechtěl opustit funkci. Sitauce by mohla být dramaticky jiná a vážnější.
Nesouhlasím, že nemůže mít většinovou podporu populace, pokud
prohrál. Volby mohou být i nepřímé, kde volí orgán nebo politici a kde
není velký zřetel na názor většiny populace.
Zrovna v USA může prezident prohrát volby, i když má většinovou
podporu. A takových zemí a podobných volebních systémů je víc.
A taky i u nás. Lze říct, že Babiš a jeho ANO 2011 má většinovou podporu jako jednoznačně nejsilnější a vítězná strana. Vzniklá vláda má ve výsledku víc hlasů a mandátů, ale voliče má rozdrobené. Minimálně na dva díly (dvojkoalice), ve skutečnosti na pět (pětikoalice).
Ten, který prohál, taky může mít podporu aktivní většiny populace, která je ochotna demonstrovat a hájit zuby nechty, ale ten co vyhrál může může mít důchodce a pasivní voliče, kteří ho přímo (v akci) podporovat nebudou.
tituly: Podpora většiny je, přeci, naprosto irrelevantní, většina populace jsou ovce. Relevantní je podpora vhodné většiny, a nebo ani ne vhodné většiny, ale podpora uvnitř vlivných (=mají prachy), no a taky bezpečnostních složek.
Většinu zmanipuluješ, o tom to celé je. A nezapomeň na strach! 👌😃
„že Babiš a jeho ANO 2011 má většinovou podporu jako jednoznačně
nejsilnější“
ee
Nejsilnější možná, většinovou ne. Většinová podpora by znamenala
>50% a to on ani omylem. Naštěstí.
@Dochy
Nejsou to prezidentské olby, kde se v závěru utkávají dva kandidáti.
Většina se zde bere i jinak. Ve hře je vždy velké množství stran a
případně několik koalicí. Populace voličů je rozdělena do mnoha skupin,
jsou to v podstatě všechno minority populace. A ta největší minorita je
svým způsobem většina. Nestává se, že by jediná strana měla nad 50 %.
ANO je jediná strana (hnutí), které jako sama má nejvyšší a jednotnou
podporu. Kdo volil Starosty nemusí být příznivcem TOP 09 anebo Fialy.
Takže ANO má velkou podporu samo o sobě, ale to se nedá říct o vládě,
kde se musela spojit celá hlavní opozice, aby volby vyhrála. Není to
jednotná podpora. Že se to hezky poskládalo, neznamená, že jako celek to
má jednoznačnou, většinovou podporu.
Tady se v pravém slova smyslu snad nikdy nedá mluvit o skutečné většině, ale o větších nebo menších minoritách a nejlíp poskládaných dílcích (ve většinu složenou z mnoha menšinových částí).
"Většina bez přívlastku znamená vždy „více než polovina“ "-
wiki
Pokud za ním stojí většina lidí, pak jen menšina je proti němu.
Stejně mi to pořád nejde do hlavy. Třeba příklad @Pepy25, to je právě docela bezproblémový případ, protože Trump se své moci normálně vzdal. Co kdyby se rozhodl to neudělat a neodejít z funkce. Co by se dělo pak a jak by to demokracie ustála? Kdo / co by zasáhl a co by s tím nadělali ostatní (opozice) ? Přinutili by ho odejít?
Mno… „normálně vzdal“ si představuju trochu jinak, než když si do paláce pozve hordu příznivců…
Drap | 8254 | |
led | 4077 | |
Kepler | 3462 | |
annas | 3402 | |
hanulka11 | 2783 | |
marci1 | 2781 | |
zjentek | 2743 | |
briketka10 | 2514 | |
quentos | 2019 | |
aliendrone | 1943 |
Aktuality |
Zábava a ostatní |