Viditelný vesmír je koule o průměru 93 miliard světelných let neboli 8.8 × 10 na dvacátou třetí kilometrů. Menší tedy asi fakt nebude.
0 Nominace Nahlásit |
Ten poloměr mně vychází „o něco“ menší, ale stejně je to mimo
možnosti lidské představivosti:
13,7*109 * 365 * 24 * 3 600 * 3*105 = cca
1,3*1023 km
0 Nominace Nahlásit |
Psychotic: to není minimální velikost, to je jen jedna z hypotéz. PROKAZATELNĚ astronomové dohlédli jen do vzdálenosti cca 13 mld. světelných let, treoreticky by to mohlo být 13,8 LY což je stáří vesmíru od Velkého třesku. Pokud existují starší a vzdálenější objekty, světlo z nich k nám ještě doletět nemohlo. Jistě, Big Bang Therory je taky jenom hypotéza, ale zatím nejlépe podložená.
0 Nominace Nahlásit |
Ještě se vracím ke zmíněnému problému, i když to už asi nebude
nikdo číst. Vypadá to, že Psychotic má skutečně pravdu. Viz http://casopis.vesmir.cz/clanek/rozpinani-vesmiru-podle-soudobych-poznatku
Je férovější přiznat omyl, než v něm setrvávat do smrti.
Jedna z kvalit, kterých si u lidí vážím nejvíc, je ochota uznat chybu. Takže ode mě respekt.
Ještě jsem našel toto: http://vesmir.stoplusjednicka.cz/jak-velky-je-vesmir-co-znamena-pozorovatelny-vesmir
což by dávalo za pravdu Psychoticovi. Ale čer ví, jak to skutečně
je:-)
Ale určitě je to hóóódně!
„pozorovatelný vesmír má průměr asi 94 miliard světelných
let.“
Naprostá kravina. Zatím nemůžeme pozorovat nic staršího než 13,8 mld
let. Důraz kladu na slovo POZOROVATELNÝ.
Něco je zde: http://astronomia.zcu.cz/objekty/nase/2337-pozorovatelny-vesmir
Je ale pravda, že rozpínání vesmíru není pouze prosté posouvání
„vnější hranice“, ale též i současné zvětšování vzájemné
vzdálenosti mezi libovolnými objekty uvnitř. Prostor by se měl nafukovat
všude, nejen na okraji, čímž se celá věc komplikuje. Takže to bude chtít
ještě pořádně promyslet, nebo najít opravdu seriózní vysvětlení
u důvěryhodného zdroje:-(
Myslím, žes udeřil hřebíček na hlavičku a tohle je ve skutečnosti ten problém. Jak se zdá z Keplerovy odpovědi na jednu z dalších otázek, zřejmě si myslí, že se vesmír rozpíná jen na „okrajích“ a proto nechápe, proč musí započítávat rozpínání i do putování světla odněkud někam.
orwell: To proto, že stejně jako Kepler nepočítáš s rozpínáním vesmíru, proto ti vychází (o dost) nižší číslo.
Která není nekonečná, tudíž to s rozpínáním vesmíru souvisí. Ten se totiž rozpíná, zatímco k nám světlo letí.
Rychlost světla není nekonečná, ale vždy konstantní. Takže objekt se od nás vzdalovat může jak rychle chce, ale stejně své světlo posílá onou konstatní rychlostí směrem k nám. Projevuje se to jen posuvem k delším vlnovým délkám – rudým posuvem. Něco jako Dopplerův efekt u zvuku, ten ale pro světlo platí jen částečně.
Nedochází mi, co nechápeš na tom, že světlo možná letí konstantní rychlostí, ale my se od jeho počátečního bodu také vzdalujeme.
Některé věci už nikdy neuvidíme, protože se od nás vzdalují rychleji než světlo, tudíž k nám světlo z nich nikdy nedoletí.
Ne, to je právě ten omyl. Nic se o nás nemůže vzdalovat rychleji než světlo, protože ta rychlost není překročitelná. I kdyby se objekt vzdaloval seberychleji, vždy jej uvidíme za čas daný rychlostí světla. Každé světlo doletí. Je to z hlediska lidských zkušeností dost paradoxní, ale hlavně o tom je Albertova teorie relativity. Většina vědců to nezpochybňuje.
Jestli se věnuješ astronomii 40 let a nevíš, že dva objekty se od sebe mohou vzdalovat rychleji než světlo, pak nemám co dodat.
Moje hypotéza to rozhodně není a že ti nedává smysl je celkem pochopitelné. Průměr vesmíru 93 mld. LY taky nedává smysl. Znova připomínám, že se bavíme o PROKAZATELNÉM.
Nechápu, co je na 14 prokazatelnější než na 93. Jak už jsem řekl výše, jediný rozdíl je, že nepočítáš s rozpínáním vesmíru. A v tom, že mé číslo podporuje vědecký konsensus.
Na to opravdu nemám čas, radši se věnuj astronomii 40 let jako já a pak možná najdeš odpověď.
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2651 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1357 | |
led | 1356 | |
aliendrone | 1181 | |
zjentek | 1080 | |
Kelt | 1015 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |