Jak dokáže rádio přijímat signál? Co je to AM a FM. A jakto, že si na frekvenci 105,0 FM naladím v Praze Český rozhlas Vltava, ale v Chorvatsku na frekvenci 100,5 FM naladím úplně jinou stanici? A kdyby použival Český rozhlas Vltava 105,0 AM , tak naladil bych ho na této samé frekvenci v Chorvatsku nebo kdekoli na světě? Děkuji.
Zajímavá 0 před 1689 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Tak za mých časů existovaly obrázkové knížky pro malé děti, a tam se takové věci vysvětlovaly. Knížky = nevím, jestli jsi to někdy viděl, to jsou takové sešité papíry, na kterých jsou natištěné různé informace.
1Kdo udělil odpovědi palec? Mc Merkurion
před 1689 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
AM = https://cs.wikipedia.org/wiki/Amplitudov%C3%A1_modulace
FM = https://cs.wikipedia.org/wiki/Frekven%C4%8Dn%C3%AD_modulace
Signál o dané frekvenci vysílá určitý vysílač a jeho signál zachytíš jen v určitém jeho okolí. Pokud chytáš nějaké rádio, na nějaké frekvenci třeba v Praze, tak jak se budeš od Prahy vzdalovat, tak signál bude slábnout, kvalita příjmu se bude postupně zhoršovat až od určité vzdálenosti ho nebudeš schopen zachytit. Pokud chceš určitou stanicí pokrýt třeba celé území ČR, tak další vysílač musí danou stanici vysílat na jiné frekvenci, jinak by docházel k interferenci těchto signálů. Samozřejmě, že v Chorvatsku na stejné frekvenci bude vysílat úplně jiné rádio, než v ČR.
0
před 1689 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Rádio přijímá elektromagnetické vlny. V zásadě základem rádia je laděný obvod, kterým vybíráme jediný kmitočet, tedy stanici z celého spektra EM rádiového vlnění. Za tím následuje detektor. Ten z vysokofrekvenčního signálu „vydoluje“ přenášenou nízkofrekvenční informaci podle způsobu, jakým byla do vysokofrekvenčního signálu „vtlačena“. To llze provést mnoha způsoby, přičemž AM – amplitudová modulace funguje tak, že v rytmu nízkofrekvenčního signálu se mění amplituda vysokofrekvenčního signálu. Nebo FM – frekvenční modulace, při které se v rytmu nízkofrekvenčního signálu mění kmitočet vysokofrekvenčního signálu. Pro sílu signálu platí totéž, jako pro šíření pole: Intenzita klesá se čtvercem vzdálenosti. Budeš-li stejně daleko od dvou stejně silných vysílačů, budou signály řádově stejné a bude docházet k interferencím. Proto lokální stanice využívají různé kmitočty. Od určité vzdálenosti, dané výkonem vysílače, je však síla sdignálu natolik nízká, že jiný vysílač na stejném kmitočtu má extrémě vyšší intenzitu, že je natolik dominantní, že může vysílat na stejném kmitočtu, aniž by byl mizivým signálem jakkoli ovlivněn.
Tolik nejstručnější základ.
Upravil/a: Edison
0
před 1689 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Arne.. tak tohle jsi podělal. Jsem si tu poprskal klábosnici… Ale máš pravdu… Míval jsem knihy s titulem Už vím proč…? Nádherná kolekce o všem možném, jak to funguje.
Mimochodem… nepletu-li se, základy elektriky a fyziky se učej na základní škole, včetně toho, jak funguje rádio. My jsme si stavěli krystalku z brambory, jabka, citronu… sluchátko z tydlifonu, kondík, feritka, kus drátu a dioda…Týýýýjo.. a vono to hrálo…
Jinak AM se využívá spíše na dlouhých, středních a krátkých vlnách, z důvodu lepšího šíření, ale za cenu kvality, FM se využívá na velmi a ultrakrátkých vlnách, protože je vhodnější pro hlubší kódování např. stereosignálu, případně digitálního signálu, ovšem za cenu horších dosahů ve volném prostoru.
On důvod proč se na středních a dlouhých vlnách používá AM je jiný… vysílalo se už v době, kdy FM ještě nebyla technicky realizovatelná. A přechod na VKV to umožnil jak technologicky – už byla vhodná technologie, tak fyzicky – na VKV je přeci jen víc „místa“ a tak se tam vejdou FM kanály, které zabírají přeci jen trochu širší pásmo… (klasická FM jsou od sebe cca 200kHz – a při tomto odstupu už je trochu riziko vzájemného rušení, AM si nejsem jist, ale celý dlouhovlnný rozsah je od 30 do 300kHz, takže v FM stereo by se tam vešla jedna stanice)
Tak ono u FM musíme rozlišovat komunikační šířku zabíraného pásma a rozhlasovou šířku pásma. U analogové hlasové komunikace se vejdeš pohodlně do zdvihu 1 1/4 kHz, což znamená šířku kanálu ccas 2,5 kHz. U rozhlasu jsme na tom poněkud jinak, bo chceme kódovat L a P kanály a navíc k tomu přidat další informace. Problémem u vln KV a delších je frekvence. FM se pro tyto vlůny příliš nehodí, proto je lepší AM. Vem si třeba letecký provoz v pásmu 3m. Ten je taky realizován AM. A víš proč? Dopplerův posuv kmitočtu rychle letícího letadla by komunikaci prakticky znemožnil. U letecké komunikace v pásmu 320 MHz již tento efekt není tak výrazný. Jinak prakticky na všech pásmech jsou možné digitální komunikace, ovšem zde se pak využívá fázová modulace, kdy každá změna 0–1, resp 1–0 znamená změnu fáze o 180 st. To je velmi odolné jak proti plynulým změnám frekvence, tak proti změnám amplitudy. Co je ovšem důležité je to, že s rostoucím kmitočtem lze přenášet data vyššími rychlostmi. To, že AM na delších vlnách je dáno historicky je sice fakt, ale je třeba si uvědomit, proč to nebylo změněno, když FM přináší tolik výhod. No… na delších vlnách právě přináší spíše nevýhody, proto to změněno nebylo.
Tak od začátku se bavíme o rádiu – i z dotazu plyne že řešíme veřejné radiové vysílání… Jo, samotná řeč moc nepotřebuje muzika už jo. S tím doplerovým posunem – tam si nejsem moc jistý, až budu mít náladu mrknu se kolik by to dělalo. Po pravdě simyslím, že u vyšších frekvencí by ten posuv byl vyšší, ale teď ani nevím na jakých frekvencích přesně se komunikuje a hledat to teď nebudu… Proč AM nebylo změněno: to je jasné: historické důvody – lidé by mohli vyhodit stará radia podobně jako nyní mohou vyhodit staré TV kvůli DVB-T/T2, na DV by se vešla jediná stanice, na SV by se vešlo stanic asi 4–5 😉
Mno… jako odborník mám o pojmu „rádio“ docela jiné… mnohem širší představy, možná proto i rozlišuji mezi rádiem a rozhlasem. Z toho to asi plyne. Dotaz je ovšem natolik zmatený, že tazatel by měl dostat nějakou tu nalejvárnu z obojího, jak o rádiu, tedy šíření rádiových vln, přes základní principy modulace a v případě zájmu pak složitější věci, jako je třeba kódovaání stereosignálu, dnes již přežité jódování obrazu, kódování barev až k modulaci nejrůznějšími digi systémy. Ale to jsme už naprosto někde jinde.
Letecká pásma jsou dnes dvě: 118–138 a to novější, kde je realizována i digi nevím přesně, bo to nesleduju je někde kolem 320, nebo tak nějak. Pak je někde snad ještě něco kolem 500, možná ještě něco vejš, ale to už je mimo mě. S tím dopplerem… on posun o kiloherz jen na SV něco jiného, než na UKV. Jinak s tou výměnou přístorjů a šiřkou zabíraného pásma máš z velké části pravdu, ale na SV i KV rozhlas se dodnes vysílá, z důvodů mnohem větších dosahů a dokonce jsou jisté tendence ta pásma opět obsazovat. A hudba se tam taky vysílala a vysílá.
„ale na SV i KV rozhlas se dodnes vysílá, z důvodů mnohem větších
dosahů a dokonce jsou jisté tendence ta pásma opět obsazovat. A hudba se
tam taky vysílala a vysílá.“
Nepíšu, že nevysílá 😉 jen že historicky se v těchto pásmech
využívalo AM a z mnoha důvodů nemělo smysl přecházet na FM…
To nerozporuju. Jen je třeba si uvědomit, že i na VKV se začínalo s AM. Technologicky. Rozhlas to je jiná věc. Tam přejít na FM smysl dávalo. A to i u monofonního vysílání.