Čistě bílá barva se v světle nevyskytuje a jen pomícháním všech barev spektra dostaneme bílou. Základní barvy jsou červená, zelená a modrá, měněním poměru těchto barev se mění i odstín bílého světla od teplého při nižším podílu modré až k studenému při vyšším podílu modré. Stále mne to fascinuje. Díky za vysvětlení, Pavel
Zajímavá 3Pro koho je otázka zajímavá? annas, orwell, aliendrone před 1999 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Je to dáno očním modem operandi. Oko má 2 základní typy světločivých buněk, tyčinky a čípky. Ty první v podstatě reagují na světlo celého (okem viditelného) spektra, přičemž barvu NEROZLIŠUJÍ, jeho intenzitu ovšem ano. (vidíš více či méně jasné odstíny šedi, uplatňují se za slabých světelných podmínek)
Pak máš 3 typy odlišných světločivých buněk, které ROZLIŠUJÍCÍ barvy > L, M a S čípky reagujících/detekujících barvu červenou, zelenou a modrou.
Pokud tedy např. pohlédneš na „zelený předmět“ (tedy takový, který odráží pouze zelenou barvu a ostatní pohlcuje), v oku reagují pochopitelně tyčinky (budeš vědět jak moc je těleso jasné/intenzivně odráží či svítí) a reagují i M-čípky, budeš vědět, že je „ZELENÉ“, L a S čípky na zelenou barvu nezareagují.
Ergo pokud pohlédneš na těleso, které odráží ZELENOU a ČERVENOU barvu, reagují (jsou podrážděny) příslušně M-čípky a L-čípky, přičemž S-čípky nezareagují (nemají na co, když reagují pouze na modrou). No a dle aditivního skládání barev mozek jež přijme signál od M a L čípků (a bez signálu od S-čípků) si to vyloží tak, že hledíš na „žluté těleso“.
Ta „žlutost“ je pouhé vyjádření faktu že hledíš na něco, co odráží zelenou a červenou barvu, přičemž zastoupení jednotlivých složek, tedy zelené a červené vnímáš jako ODSTÍN žlutosti.
Prostě pro lepší chápaní mozek místo aby ti to popisoval procentuálně v číslech někde na okraji periferního vidění jako u Terminátorů procentuální podíly zastoupení jednotlivých RGB barev tento poměr pro sebe vyjádří tím, nekoukáš na „červenozelenou“ v určitém poměru, nýbrž na ŽLUTOU.
A v případě bílé barvy reagují všechny tři typy čípků (předmět odráží všechny 3 základní barvy), mozek si to vyloží jako BÍLOU barvu (přičemž o tom, jak moc se ti bude jevit jasná rozhodují i tyčinky), to je principu celé. Je to pochopitelně o dost komplikovanější, ale pro vlastní představu (aby sis utvořil obrázek jak to funguje) by to mělo stačit, myslím. ;) :)
0 Nominace Nahlásit |
Protože každou barvou přidáváš odražené světlo. Ovšem o tom, co jsou „základní barvy“ se dá s velkým úspěchem diskutovat, bo v reálu nic jako základní barvy neexistuje. To, čemu říkáme „základní barvy“, jsou barvy, jejichž mícháním dostaneme barvy, které je lidské oko v omezené míře rozlišit. Ta „omezenost“ je ovšem natolik nepatrná, že lidský mozek ji ignoruje. Ovšem pro jiné živočišné druhy už ty rozdíly nemusejí být tak nepatrné. A o měřicích přístrojích a analyzátorech už nemluvím vůbec. Kdyby sis udělal rozklad světla složeného jen z RGB, zjistil bys značné nerovnoměrnosti ve spektru, což u BÍLÉ není. Nakonec… ani z RGB opravdovou BÍLOU nesložíš, proto je nutné provádět „vyvážení bílé“, která pak musí odpovídat barvě dopadajícího světla.
Upravil/a: quentos
0 Nominace Nahlásit |
Tak ono je to o dost složitější. Míchání barev je buďto aditivní
nebo subtraktivní.
Ty se ptáš na aditivní míchání!!
Vnímání barevného spektra odvisí od konstrukce oka. Lidské oko má tři
druhy barevně citlivých čípků . Červenou, zelenou, modrou. Oko tedy
skládá barvy aditivně. Tedy barvy sčítá. Každým složením, vzniká
světlejší barva, tedy nakonec vznikne bílá, která je nejsvětlejší.
Částečným skládáním vznikají ještě barvy doplňkové!! a intenzitou
jejich odstíny.
Zásadně platí že sečte-li se 100% červené, 100% zelené, 100% modré vzniká 100% bílé!!!!! Pokud je některé základní barvy méně vzniká méně intenzivní bílá!!
U subtraktivního skládání (tiskárny, malování atp.( se barvy odečítají a a složením barvy červené (cyan), žluté(yellow), modré( magenta) vzniká barva nejtmavší, tedy černá.
https://www.estav.cz/cz/1746.teorie-barev-michani-a-modely-barev
0 Nominace Nahlásit |
Edison: tady nesouhlasím
„Základní barvy neexistují“ osobně za základní barvy považuji
spektrální barvy. A z RGB lze složit bílou, proto byl tento systém
navržen. Je fakt že to není „plnohodnotná bílá“ a v daném světle se
mohou některé povrchy jevit barevně jinak než třeba ve světle slunečním.
Ale pro oko to bude „bílá“
Jasně, ale to tam taky píšu. Jedna věc je fyziologická bílá, kterou je lidské oko schopno rozlišit a jiná fyzikální bílá, která by měla obsahovat VŠECHNY frekvence světla a to ve stejném poměru.
annas | 5284 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2622 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1345 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1059 | |
Kelt | 1003 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |