Jak dobře ještě umíte řeč našich sousedů? → Jak dopadnete v česko-slovenském kvízu?

Ušel ventil: „kůrenie“? Tak to asi těžko…

@EKSOT123,
to bych si byla musela na Kohlrabi vzpomenout. )–:
(Ale nakonec jsem to tipla správně.)

@Auťáček, musel jste se pohybovat v „zajímavém prostředí“,
rozumný Čech ani Moravan by toto o slovenštině nenapsal.

viz. odpověď níže, nikoli já, ale naši předkové, škoda že neznáte vlastní historii.

Vlastní historii neznáte Vy a pokus
o „citaci“ překonané mylné „teorie“
svědčí o (abych se vyjádřila slušně) ignorantství.

V čem konkrétně jsem napsal nepravdu?

„Tak slovenština byla svého času považována jen za nářečí češtiny 😉“

Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat.

autacek, teraz malý úder pod pás:
čo keď to bolo naopak, veď čeština pochádzala od spoločnej staroslovienčiny a podľa legendy Praotec Čech musel, pre záchranu svojho života, emigrovať z domova pod Karpatami a usadiť sa na „Prevrátenom hrnci“, prepáčte, na hore Říp 🙂

Led,
nic si z něj nedělejte, je to provokatér
a viz výše…

Věc je třeba vnímat v širších souvislostech, bohužel Slováci se nikdy za Čechoslováky nepovažovali, cítili se ukřivděni v každém spojení a neváhali se přiklonit pro myšlenku samostatnosti i k Hitlerovi, ale to jsem zmiňoval již dříve.

Nebudu hledat konkrétní článek, ani jméno (nevím jestli to nebyl dokonce i sám Štefánik, či Masaryk, při vyjednávání o vzniku samostatného státu), ale obdobně se o tom můžete dočíst i zde http://nase-rec.ujc.cas.cz/ar­chiv.php?lang=en&ar­t=4265 byť zde jsou tyto otázky popsány trochu mírněji.

Provokatér, který si dovolil napsat pravdu, jak bylo 🙂

Citace:

„Chyba české jazykovědy, i má osobní chyba, záležela v těm, že jsme ze srovnání slovenštiny s češtinou vyvozovali závěr, že slovenština není vedle češtiny, polštiny… slovanský jazyk samostatný, nýbrž že je s češtinou, t. j. s českými, moravskými a slezskými nářečími, do té míry příbuzná, že s ní tvoří vyšší jazykovou jednotku, jazyk československý.“

Jenže jste nepokračoval dál, kde je toto tvrzení vyvrácené, protože je nevědecké.

Je pravda,. že slovenština jako spisovný jazyk je mladší než čeština, ale liší se slovní zásobou i hláskoslovím.

Je třeba umět i číst …

Je třeba pozormně číst. a uvědomil si rozdíl mezi jazykovými pojmy.

Na rozdíl od češtiny ve slovenštině neproběhly některé hláskové změny.

Ale to já přece nerozporuji, jen jsem si dovolil poukázat, že ne vždy tomu jak je to dnes, ve všech kruzích, bylo. Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat.

Tak asi o tom bude třeba mlčet, protože se to nehodí, ne?

Pokiaľ niečo napíšete nie v daných súvislostiach, ale len vytrhnutý text,ktorým pôvodný zmysel tohto uvedeného textu skresľuje, vždy počítajte s odozvou.
Hovorí vám niečo pojem „demagógia“?
Demagógia je spôsob manipulovania ľuďmi. Typické prostriedky pre demagógiu sú prekrúcanie faktov, vytrhávanie z kontextu, špekulácia so záujmami a túžbami ľudí, apelovanie na ich prízemné pohnútky a predsudky, lživé prísahy a nereálne sľuby a súčasne klamlivé osočovanie protivníkov, vyvolávanie strachu a podobne.
A to robíte vy!

Zajímavé je, že takto ješitná a ukřivděná, jako Vy, naštvaná na Čehůny, Maďary a vlastně kde koho, byla vždy většina Slováků. A ostatně o tom, proč Vy působíte na české verzi odpovědí, se dá jen spekulovat, ale tak nějak to dotváří celkový obraz. Máte vůbec představu, kolik se do Horních Uher, dříve především země pastevců ovcí, nasázelo z Česka, jak za první republiky, tak za komunistů, peněz? A vděk? Naprosto žádný. Spojit se ve zbrani s nacisty a následně pořad jen remcat a opět se trhnout.

Když vy trváte na svém, tak nejste ješitný a ukřivděný? Navíc své názory vnucujete druhým. Nikdo vám je nebeere, ale vždy je třeba dodržet slušnost při jejich prezentaci.

Vím své.

To, že led má jiný názor vadí? Umíte věštit, když víte, proč led na Odpovědi chodí? Je pro ně určitě přínosem.

Proč Češi chodí na slovenské? Jaký obraz a o kom to dotváří?

" pořad jen remcat " ano, to ste vy! Ale skúste pri tom aj trochu vo svojej zaslepenosti premýšľať.

Vaše osobné útoky, pokiaľ ide o mňa, sú ako vaše „remcanie“ mylné, ukazujú presne, ako viete čítať príspevky iných vo svojej zaslepenosti s nasadenými konskými klapkami na oči.

Promiňte, ale pokud člověk tupě nenapíše, kolik z kolika měl správně (mě je to například naprosto jedno), ale napíše k tématu něco zajimavého, že existovalo dokonce období a názor, který jsem uvedl, tak pro vás je to jak červený hadr pro býka? Copak to byla lež? Nebo vás něco takového dodnes uráží?

Mne neuráží tehdejší období, ale to jakým způsobem zde své pochybné názory prezentujete. Na slovenštinu, Slováky, Slovenskou republiku, Romy, …

Co kdybyste někdy použil to, co snad (???) máte v hlavě?

Já jen doplním, že i česká „roura“ je nesprávný termín, možná až nespisovný. Správně jsou to trouby. ČSN na to má dokonce normy, které užívají slova trouby, trubky, armatury, tvarovky… Nakonec… i ona pečící trouba byla původně obyčejná toruba – roura.

Ad Edison – roura i trouba jsou oba spisovné výrazy.

"trouba, -y ž (2. mn. trub)

1. starý hud. nástroj tvaru rozšířeného válce: pastýřská trouba
2. hlásná trouba megafon 2; přen. hanl. hlasatel n. hlásání něj. (cizích) názorů
3. roura: betonová trouba
4. zařízení k pečení (i součást kuchyňských kamen): plynová, elektrická trouba; péct v troubě

roura
roura, -y ž <n>

1. duté válcovité těleso na vedení tekutin n. plynů, trouba
2. předmět podobající se tvarem rouře: močová r. trubice;"

Stačí výrazy zadat do odkazu
http://priruc­ka.ujc.cas.cz/

--
Etymologie

trouba1, – trubka, trubice, trubač, troubel, troubit, odtroubit, roztroubit, vytroubit, zatroubit. Všesl. – p. trąba, r. trubá, s./ch. trúba, stsl. trǫba. Psl. *trǫba je přejato ze sthn. trumba tv., původu asi onom. Srov.  :trombon,  :trumpeta.

trouba2 ob. expr. ‘hlupák’. Ze staršího troup ‘hlupák, špalek’ (viz  :trup) přikloněním k  :trouba1. Srov. i  :trumbera.
–
roura – rourka. Ze střhn. rōre (dnes Röhre) ‘trubice’ od rōr tv., původně ‘rákos, třtina’ (dnes Rohr)

Jiří Rejzek Etymologický slovník

Čísla pod textom sú čísla stránok testu, 20 otázok=20 strán a vyhodnotenie testu je na strane 21

Asi máte pravdu.
Ale u testů jsem zvyklá na označení čísla otázky + počet otázek,
nikoliv počet stránek včetně závěrečného vyhodnocení.

Kdyby to někoho zajímalo, zaváhala jsem u slova kaleráb.

Prošla jsem si test znovu → slov je opravdu jenom 20.
Zmátlo mne, že se po celou dobu zobrazuje číslo otázky/21.
A výsledek byl: „Správně jste odpověděli na 20 z 20 otázek“
a pod tím opět 21/21…

JájsemRaibek, jen dvacet? Já jich měl 21…

No mně to ukázalo toto, takže nevím.
Sám jsem se divil, protože ivzez psala o 21 a já měl 20, tak nevím.

Tak jsem si ho dal znova a píše mi to toto:
A jste na konci testu. Podívejte se, jak jste uspěli.
Vyhodnocení:
Správně jste odpověděli na 20 z 20 otázek.
21/21

nezhoda v bodovaní, rovnako ako chybný test.
Toľko ešte zo slovenčiny a češtiny viem

Nejsem si jist, ale i do pivnice se chodí na pivo.

záleží od oblasti. niekde majú pivnice a niekde sklípky