Trvale, ale některé obory mají nástavby pro zvyšování kvalifikace nebo lékaři dělají atestace. Nebo jsou různé kurzy, bez kterých třeba nelze v oboru pracovat. Např. svařování nebo pro elektrikáře vyhl. 50, která se musí každé tři roky obnovovat a bez níž by nemohl pracovat samostatně. Možností je více. Je na každém jednotlivci, jak se k tomu postaví.
Upravil/a: quentos
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?ivzez Nahlásit |
Pokud se člověk svému vzdělání v praxi nevěnuje, jeho „platnost“ končí dříve, než by si byl schopen připustit. Také jde o jeden z největších paradoxů v zaměstnavatelské politice či pracovním právu. Př: Strážník? Ukaž maturitní vysvědčení a pracuj (kupř. braň lidem ve svobodě při vládních nařízeních).
0
před 1339 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Dosažené vzdělání má platnost trvalou (do smrti). To nikdo nikomu
nevezme/neupře. S možností výkonu povolání, je to jinak (viz. elkon).
Zmíněný svářeč musí pravidelně obhájit/vykonat státní zkoušky, aby
mohl tuto činnost dále vykonávat (musí si je zaplatit nebo hradí
zaměstnavatel).
Tak je to i v řadě dalších profesí (strojvedoucí, plynař, elektrikář
s kulatým razítkem,
lékař musí udržovat odbornost službami na lůžkové části nemocnic nebo
RZS. Stomatolog chirurg musí mít 2. atestaci a s určitou pravidelností
pobýt na školícím místě stomatologické kliniky. Pokud takto přestane
udržovat odbornost, není oprávněn vykazovat (i vykonávat) některé úkony
ZP. I když to perfektně umí.
Podobné povinné zkoušky a školení, musí absolvovat některé profese
pravidelně.
U jiných to není třeba. Další sledují nové trendy ve vlastním zájmu,
aby nezakrněli
(švadlena, kuchař, kadeřnice, kosmetička aj.)
Někteří si během své aktivní činnosti vzdělání v oboru zvyšují
dalším studiem
(SŠ, VOŠ, VŠ bakalářské, magisterské + doktorát aj.) nebo rozšiřují
(atestace, kurzy,
školení atd.).