= dvouprvkové sloučeniny halogenu s dalším prvkem
asi 160 minerálů, tj. 4 % všech dnes známých minerálů (údaj k r.
2002)
Vazby v halogenidech mají až na výjimky výrazně iontovou povahu.
Pro většinu halogenidů je typická nízká hustota, nízká nebo nanejvýš střední tvrdost, skelný lesk a často dokonalá štěpnost. Mnohé jsou rozpustné ve vodě (zejména chloridy) a mají charakteristickou chuť. Obvykle jde o minerály čiré (bezbarvé a průhledné či průsvitné), někdy různě zbarvené příměsmi (Fe2+, Fe3+, Mn2+, Cu2+ apod.). Většina jednoduchých halogenidů krystalizuje v soustavách s vysokou symetrií, nejčastěji v kubické.
V přírodě se chlor a s ním i jod a brom vyskytují zejména v mořské vodě – chlor tvoří asi 2 % hydrosféry. Ložiska chloridů, iodidů a bromidů proto vznikají nejčastěji krystalizací z mořské vody ve vysychajících bazénech (nejvíce halit, sylvín, carnallit, bishofit). Ve směsi solí vzniklé vypařením mořské vody tvoří chloridy asi 90 %, zbytek připadá zejména na sírany. Vedle mořské vody jsou zdrojem chloru bazická magmata (gabra, čediče). Některé chloridy (např. halit, salmiak, sylvín) proto vznikají sublimací z vulkanických plynů. Halogenidy těžkých kovů Cu, Ag, Pb, Hg vznikají vzácně v oxidační zóně rudních ložisek.
Geochemické vystupování fluoru je od ostatních tří halových prvků výrazně odlišné: je jen málo zastoupen ve vodách i ve vulkanických plynech, naopak je soustředěn v žulových magmatech a koncentruje se zejména v závěru procesu tuhnutí granitových těles. Fluoridy jsou proto charakteristické pro endogenní prostředí typu skarnů, greisenů, pegmatitů a hydrotermálních žil.
Ekonomický význam ložisek halogenidů je značný: jsou zdrojem surovin pro chemický, potravinářský, metalurgický a sklářský průmysl.
Zdroj: http://www.museum.mineral.cz/mineraly/ucebnice/system_min/s_43.php
0 Nominace Nahlásit |
Otázka nemá žádné další odpovědi.
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekannas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2636 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1348 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1062 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |