Jak by to na světě vypadalo, kdyby každý už jednou existující člověk byl mediálně známý?

Nikdo nechce žít a umřít jen tak. Plodíme sami sebe, ať jsme krásní, nebo třeba ukrutně krutí. Nic nás neomezí. A každý v tom hledá ten svůj smysl. Myslím že všichni chtějí UKAZOVAT, že právě jejich nalezený smysl má smysl. Když mám štěstí a narodím se třeba jako N. tesla, určitě mám ostatním co ukazovat. Na druhou stranu třeba regionální stanice rádií – to se už nedá, je to hnus. Ale taky je to prezentace. Takže každý by chtěl, aby se o něm vědělo, ale jak by to v důsledku asi tak vypadalo, „kdyby každý“? Není demokracie utopie? Máte scénář?

(To elkon: ano, je to tak, skutečně jde o zcela ZBYTEČNOU a bezvýznamnou otázku.) (;