Jak by se to dalo uskutečnit?

Tohle nemá cenu rozebírat, pro pochopení si o5tovně prosvišti https://onlines­chool.cz/termo­mechanika/vrat­ne-deje/

Zkus si vzít ruční pumpičku, sáhni si na její spodní část u hadičky. Pak s ní dej takových cca 20 šlehů za sebou do pneumatiky a sáhni si znovu na dolní část pumpičky. Teplo nevznikne třením pístu o stěny trubky, neb je (alespoň by měl být) dobře namazaný tukem. Pokud máš ještě pochyby, počkej až vychladne, poté s ní dej opět stejný počet šlehů jen tak naprázdno a pak si znovu sáhni na spodní konec.
Vznětové motory dosahují zápalné teploty paliva právě kompresí vzduchu ve válcích a po dosažení cca 600°C v kompresním prostoru se tam vstříkne nafta. Žhavicí svíčky se používají pouze krátce pro usnadnění startu a pak se žhavicí soustava vypíná.

Bot má pravdu, adiabatická komprese je to, co hledáš.

V praxi to uskutečníš přibližně tak, že ten plyn hodně rychle stlačíš a celkové teplo Q, které plyn odevzdá či přijme od okolí je, 0. Podle prvního termodynamického zákona platí ΔU = Q + W, no a když Q = 0, pak ΔU = W. Tedy ta práce, kterou vykonáš, se přemění na vnitřní energii. A jak jistě víš, čím vyšší vnitřní energie, tím vyšší teplota. 👌

Upravil/a: Tonda Káňa

To, co zmiňujete, se v termodynamice nazývá adiabatický proces. Adiabatický proces je proces, při kterém nedochází k přenosu tepla mezi systémem a jeho okolím. Jednou z vlastností adiabatického procesu je, že změna tlaku plynu je doprovázena změnou teploty.

Tlak plynů se tedy může zvýšit adiabatickým stlačováním. K tomu se například používají adiabatické kompresory (pístové, šroubové, axiální atd), které jsou v průmyslu používány ke kompresi plynu. Při kompresi dochází k práci proti vnitřnímu tlaku plynu, která se přeměňuje na teplo a zvyšuje teplotu plynu. Tento efekt můžete znát z jízdy na kole, kdy při pumpování duše dojde k jejímu zahřátí.

Naopak při adiabatické expanzi (rozpínání) plynu dojde ke snížení teploty. Tento jev je využíván například v ledničkách, klimatizacích a dalších chladicích zařízeních.

Důležité je podotknout, že reálné procesy většinou nejsou úplně adiabatické, jelikož nedokážeme plně zabránit přenosu tepla mezi systémem a jeho okolím. I přesto je však princip adiabatických procesů využíván velmi často v technické praxi.