Jak by pravděpodobně normalizovalo Československo po roce 1968, pokud by soudruzi nepodepsali v Moskvě okupaci?

Nijak. Vytržení jediné země z hospodářsky svázaného východního bloku bylo nemožné. Možná, že jsme mohli mít povolení drobných živností, jaké jsme měli až v osmdesátých letech, protože ani v sousedních socialistických zemích nebyl úplný zákaz, jako byl u nás.

Co by, kdyby. Spekulace k ničemu.

Jako jak „normalisovalo“? Normalisace není společenskovědní termín, sociologický, historický, normalisací nazvali sled událostí právě sami bolševici, kteří prováděli sled opatření, rozhodnutí, atp., které měly zajistit pevnější vládu jedné strany, tj. větší centralisaci, politisaci jednotlivých orgánů a organisací, které KSČ považovala za klíčové atp.

Pokud by soudruzi v Moskvě „nepodepsali“? To je, opět, typicky české, že si myslí, jak jsou důležití, že jim někdo věnoval pozornost, a že si z nich někdo sedne na prdel. Samozřejmě, že ne! 🙄 Historie východního bloku ukazuje, že Rusové si uměli poradit prakticky v každé situaci, a my nejsme Srbocharváti a soudruh Dubček nebyl drug Tito, takže, kdyby naši soudruzi v Moskvě „nepodepsali“, tak by se toho mohlo dít hodně, tak nebo onak:

• soudruhům by se v Moskvě mohl „přihodit“ úraz. Třeba by se šli, kolektivně – protože komunisti všecko dělají kolektivně, projít z třináctého patra do dvanáctého, a při tom by, kolektivně, spadli ze schodů. KSSS by jim vypravila státní funus se všemi poctami, no a v ČSSR by se „našli“ vhodní soudruzi, kteří by je nahradili.
• se soudruhy by mohlo „spadnout“ letadlo, když by letěli zpět do ČSSR. To se stává, „nehoda“.
• soudruhům by se nemusel, nutně „přihodit“ úraz, ani by s nimi nemuselo „spadnout“ letadlo, či něco podobného. Normálně by se vrátili do ČSSR, a tady by se to pořešilo podobně, jako se to pořešilo v MLR v roce 1956 s tím rozdílem, že ČSLA by se sovětskou armádou nebojovala, protože my zásadně nikdy s okupanty nebojujeme – mohly by se při tom poškodit památky, zahrádky, chaty a koupaliště – no tak co, no, no tak by, relativně rychle, ÚV KSČ soudruhy, co nepodepsali, zbavil všech funkcí, kluci ze státní by je zajistili, soudruh prokurátor by je uvazbil, a v té vazbě by si s nimi kluci ze státní povídali, a oni by se – samovolně – přiznali, že chtěli rozbít ČSSR, zavraždit soudruha Stalina, otrávit orlík a slapy a vyhodit Karlštejn do povětří, z Moskvy by přišla tajná depeše, jaké tresty mají dostat, dostali by, problém by byl vyřešen, harmonie obnovena, a třeba by nebyl presidentem a generálním tajemníkem soudruh Husák, ale soudruh Bilak. Třeba.

Možností je! 😎

Pro sověty to byl asi podobný „problém“, jako by byly demonstrace v roce 1989 pro KSČ, kdyby měla za sebou Sověty, ČSLA, SNB a Milice. Protože v letech 1968–1969 ještě měli, za sebou, sovětští soudruzi všecko. Banalita: naběhly by milice a SNB, demonstranti by dostali rychlokurs marxismu-leninismu gumovou láskou Strany, odvezli by je na OOVB, 99% z nich by tam doškolili stran hentých oných zásad ľudodemogratického spolunažívania, 1% by skončilo před soudem, z pár jedinců by byl příklad, vyfasovali by dlouhé tresty, ten zbytek by dostal tresty banální, odvysílala by to televise, problém vyřešen, harmonie obnovena. Jenže v roce 1989 už Strana měla jenom ty milice. V roce 1968 měli Sověti všecko!

Tady nejde vytvořit žádný model, protože je zde spousta proměnných faktorů. Taky byly jiné podmínky v té době a dnes.