Rozpad ČSFR byl vlastně stranickou záležitostí, na které se dohodly
tehdejší vlády, které byly dočasné, stranické. Založené na orientaci
tehdejších politických lídrů. Rozhodnutí snad kontroverzní.
Kdo jste v té době žili, jaké bylo mínění Čechů a Slováků, myslíte,
že většina byla pro rozpad?
Jaké by takové referendum mělo pravidla? Bylo by zvlášť pro Česko a zvlášť pro Slovensko s přihlédnutím na velikost populace? Čechů je a bylo vždy víc než Slováků, tak by asi nebylo úplně fér, kdyby například většina Čechů chtěla setrvat v ČSFR a většina Slováků byla pro rozchod.
Zajímavá 0 před 196 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Jiné
příjemné vzpomínky (odstup, nadřazenost, opovržení). Jen
v restauracích byli vstřícní, někde v obchodech. Podobné zkušenosti
měli mnozí známí. Kolegové jezdili do lázní (pohybovky), pravidelně,
každé 2 roky (z rizikového pracoviště). Když zbyly poukazy
(o Slovenské lázně, ze zřejmých důvodů, nyl nízký zájem. Takže
někteří jezdili každý rok (na jaře a na podzim, na křížek, tedy zdarma
a 3 . 4 týdny volna k dovolené.
Zboží v obchodech, o kterém se nám v Čechách a na Moravě, ani nesnilo
(vyjma Ostravska). To bylo jen v Tuzexu, Luxusu a v Labužníku. 😉
Známí, kteří jezdili za příbuznými na Slovensko, jezdili s balíkem
peněz. Nakoupili ošacení, boty, průmyslové výrobky i potraviny 😉
Nátura je odlišná, jiný temperament.
S odstupem času se domnívám, že odluka byla přirozeným vývojem (byť
v režii politiků). I když to bylo o nás, bez nás, je to tak dobře.
Toužili po svébytnosti, o moci (odešla se soudruhem Husákem). Rostly pocity
křivdy, nespokojenosti (s přerozdělením financí a příspěvků do
společné kasy).
Češi nabývali (s přičiněním politiků) na pocitu věčného
zneužívání a nespravedlnosti. 😉
Rozvod byl asi v podstatě nezbytným vyústěním situace. Ono by k k tomu,
s největší pravděpodobností došlo tak, jako tak. A je to tak
dobře...... Zpočátku jsem ten pocit neměla. Už velmi dlouho ho mám.
Za tehdy sjednané podmínky, česká strana „platí“ stále dost.....
(školství aj.)
Upravil/a: da ny
0 Nominace Nahlásit |
Proteď status quo, ale do pár let by stejně došlo k rozpadu
Ukřičená menšina vždycky budí dojem většiny- a ta byla
v Bratislavě: tam ministry československé vlády z Prahy vypískali,
házeli po nich vajíčka a vůbec dělali bordel. Slovenští Národovci
rozhodli, že chtějí samostatnost, tak bylo rozumné jim vyhovět. Dvojdomky a
jiné ústupky Pithartovců a Havlovců jim nikdy nebyly dost dobré. Klaus to
pochopil, Pithartovci a Havlovci by se se Slováky přetahovali dodnes.
V té době se to národnostní hnutí přelilo přes Evropu, jak se
rozpadávala Jugoslávie a Sovětský Svaz. Slováci se na té vlně svezli.
Upravil/a: Ametyst
0 Nominace Nahlásit |
Jiné
O takových věcech se rozhoduje v jemnohmotném světě tam nahoře. Až je rozhodnuto, zrealizuje se to i dole. Jakým způsobem, není podstatné.
Je dobře, že se tyto národy osamostatnili. Je rozdíl v uvažování, v mentalitě. Slováci víc táhnou k matce přírodě, nejsou tak zákeřní, jsou víc srdcoví a přímí. Víc prociťují vzájemnou příslušnost, slušnost k sobě a respekt.
Čech je Švejk. Je materialista. Sám pro sebe. Nedělat a vydělat. Heidrich: Smějící se bestie.
Také při řešení problémů přistupují oba národy zcela jiným způsobem, někdy opačným
Jeden příklad, jak zhruba přistoupili k Osobním bankrotu jednotlivé
státy:
V Česku je schválen osobní bankrot pouze v případě, že žadatel
pracuje, aby stát viděl, že JE solventní. Musí totiž určitou část
splatit sám.
Na Slovensku je přesný opak. Podmínkou je, že žadatel min. 1 rok
nepracuje, čímž dokazuje, že solventní NENÍ.
Upravil/a: df
0 Nominace Nahlásit |
Zachování
Podle mě by Česko-Slovensko zůstalo zachováno. Pokud se země spojí v jeden stát, tak je pak ekonomicky silnější. Navíc Češi a Slováci mají podobný jazyk. Minimálně se drtivá většina z nich spolu domluví. Kromě toho mají i společnou historii.
0 Nominace Nahlásit |
Rozpad
Mělo-li by se konat referendum o tomto thematu, předcházela by mu masivní mediální propaganda, která by „zajistila“, že by většina zvolila to, co bylo žádoucí, aby zvolila, in concreto, rozdělení federace na dva samostatné státy.
Když by, náhodou, hrozilo, že výsledek bude opačný, by „se našla“, nebo by „byla najdena“, formální vada, pro kterou by referendum bylo prohlášeno za neplatné, a buďto by další nebylo nebo by „se vybavilo“, aby dopadlo „správně“.
Nastuduj si thesis Otců zakladatelů, theoretiků francouzské revoluce, osvícenců 18. století a postupuj až k antice. Zjistíš, že aby demokracie (přímá či zastupitelská) fungovala tak, jak si theoreticky theoreticky představovali, vyžaduje to poměrně sofistikované, vzdělané, motivované a odhodlané obyvatelstvo, které by muselo být s to, a hlavně ochotno, přemýšlet vlastní hlavou. První předpoklad je zákaz propagandy, a k tomu nikdy nedojde, proto nikdy nebude liberální, západní, demokracie fungovat, a proto jde vždycky jenom o periodu, která nezbytně vede k diktatuře, takové nebo makové.
Jediné, kde to nějak funguje, je Francie. V roce 1979 zavedli Francouzi používat v noci v zastavěných oblastech, pod veřejným osvětlením, také potkávací světlomety (jako to udělali v 70. letech všude, kromě Spojeného Království a Irska). Francouzi vyšli ve žlutých vestách do ulic a okamžitě se to zrušilo! Svýho času zavedli Francouzi stacionární radary. Francouzi vyšli v žlutých vestách do ulic, a za jednu noc a den zničili ty radary všecky! Ne nějaké procento: všecky! Jedině s takovým lidem může, nějak, fungovat demokracie. Otázka je, jestli může fungovat dobře! 😅 Já se obávám, že ne, protože lid je vůl.
0 Nominace Nahlásit |
Jiné
Spekulace co by, kdyby… Irelevantní.
Úplně mně zaplesalo srdíčko při představě co by, kdyby zjenteka vychoval někdo moudrý… Úpa se při této představě tetelím 🤗🤗🤗🙏🙏🙏
Á propós, ono za komunismu, dem(ent)okracie či oligarchie, někdy o něčem rozhoduje široká veřejnost, řadoví občané, nebo li lidé??? (Já tohle viděl na Papui, mezi lidožrouty, čili vím, že to existuje.)
0
před 196 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Ametyst: A oni se nás Bačovia prosili o nějaké baráků stavění? 🙄 My jsme je zachraňovali methodou „tady máš pokrok, svině!, a opovaž se ho rozbít!“?
Koncept československého státu, stejně jako československého národu, vznikl uměle, za účelem vytvoření většího, tedy na tu dobu konkurenceschopného, státu. Vznikl proto, že pokud by nebyl, tak by bylo v československém státu méně Čechů, než Němců, Maďarů a Rusínů. A s ohledem na Wlastenz koncept bylo, poněkud, logické, že se takovému modelu chtěli „muži 28. října“ vyhnout.
Všecko, co se vytvoří uměle, se zákonitě rozpadne, svět se nedá spasit klackem a na vnucený „blahobyt“ nikdo není zvědavý!
Jen doplním postřeh Ametyst ;)
V celé Evropě se dělilo, dělí a rádo by se oddělilo,
jen Němci se „scukli“......
Da ny: Přesně. Jedno Německo byla chyba, teda v souvislosti s EU.
Do EU jsme vstoupili, když už to s ní všechno šlo s kopce. Potom se
v ní i slovenští národovci úplně rozpustili .
Tam je to neopodstatněné. To by museli být dva národy, a to nejsou. Tím, co jeden národ odlišuje od jiného, ja jazyk. Tím se vymezují.
df: To je ryze nacionalistický, Wlastenz, pohled na materii pojmu „národnost“, je, svým způsobem, obsoletní. Dnes tvoří národ lidé kulturně, ne kmenově, pokrevně nebo jazykově.
Filip84: jazyk je primárním společným znakem.
Jmenuj důvody, kvůli kterým by bylo korektní rozdělit stát na Česko
a Moravu
df: Já jsem se vůbec nevyjadřoval k rozdělení státu, ale k theoretickým kritérionům, které tvoří obsah pojmu národnost. Národnost může stát na kultu – konvertuješ-li k judaismu, automaticky se staneš, také, součástí národa Israelitů – proto je, třeba, židovská kuchyně tak rozmanitá. Existuje vatikánská národnost? 😅 Existuje vatikánská státní příslušnost. Ale národnost? 😅 Nevím, pokud ano: stojí na kultu. Národ může být postaven (ryze) na kmenovém, rasovém základu – Japonci, Korejci. Národ může být spjat vysloveně s půdou – Hanové (Číňané): ti si navzájem nerozumí, nebo nerozumí, asi tak, jako když se „Pepík“ baví s Polákem od moře. 😅
Pokud by národnost stála (a padala) na jazyku, neexistuje irská národnost, protože 95% obyvatel Irské republiky Gaeilge nemluví. Cca 78% Velšanů nemluví Cymraeg. A jenom 1.9% Skotů rozumí Gaidhlig. A nejhůře je na tom kornština: kornsky plynně mluví cca 2,000 Cornwallanů, tj. cca 0.35% populace.
To je Wlastenz koncept, vycházející z potřeby se vymezit: u nás proti německy hovořícím, v Polsku proti německy a rusky hovořícím, atp. Dnes je obsoletní.
annas | 5913 | |
Drap | 4620 | |
led | 3002 | |
Kepler | 2836 | |
marci1 | 2240 | |
zjentek | 1650 | |
ivzez | 1445 | |
quentos | 1420 | |
aliendrone | 1413 | |
elkon | 1312 |
Divadlo |
Etiketa |
Kulturní akce |
Literatura |
Náboženství |
Ostatní kultura a společnost |
Historie |