Jak by jste se zachovali,kdybyste zjistili že váš syn je hledaný několikanásob­ný vrah?

taky bych spíš uvažovala kde jsem ve výchově udělala chybu bež ho hned odsoudila a zavrhla,neumím si to vůbec představit,na to se hodně těžko odpovídá

Nedovedu si to vůbec představit, ale dítě, ať udělá cokoli, je vždy vaše dítě.

Takovéhle „kdyby“ mně přijde ujetý.
Co kdybych třeba zjistil,že moje dcera je vražedný mimozemšťan?

Pokusil bych se s ním o tom mluvit, aby věděl, že jako jeho rodič jsem s mím, ale dával bych si pozor na to, aby mne nezatáhl do nějakých nekalostí. Snažil bych se mu být „jen“ oporou na cestě ke smíření a pochopení..

To tedy nevim.Ale vinu bych si nedávala člověk jse snaží děti vychovat dobře.Ale pak je puberta a člověk neví do čeho jse dostane.Kdyby náš syn byl několika násobný vrah tak bych byla hodně v šoku ale nikdy bych nad nim hůl nezlomila

Tak to bych nechtěla zažít.To by už nebyl můj syn.

S tím já nesouhlasím jak dovede někdo někomu sáhnout na život ....... to už je to poslední co existuje, to bych nepřekousla.

I v této situaci by to byl pořád můj syn. Samozřejmě bych hledala chybu taky v sobě. Ale v první řadě bych se mu snažila pomoci. Možná by mě napadlo, že by pro něho i pro nás jako jeho rodinu bylo lepší, kdyby nežil. Ale tohle je jen povrchní teoretizování, teprve když člověk – matka – takovou věc prožije a pozná tu hrůzu, zjistí, zda s tím může dál žít.