Jak byste nejlépe popsali situaci okolo Němců na území Československa v letech 1918 – 1945?

V uzavřené kapitole nemá cenu se příliš „babrat“ a jitřit rány…
Němce sem pozval již Přemysl Otakar II.....
České a smíšené rodiny si v Sudetech opravdu „užily své“ :(
Nevím, co si představujete pod „odsunem Němců“ z pohraničí. Velké množství těch, kteří chtěli zůstali! Ještě v 70. letech bylo v obchodech a na ulici slyšet především NJ (Cheb, Ostrov, Sokolov, Loket, Nejdek, Kynšperk, Aš i v Karlových Varech /tam i trochu ruštiny/, Bečov, Habartov, Svatava – zde koncentrační tábor pro ženy)..
Polovina mých spolužáků mluvila s rodiči a prarodiči německy, část jich odešla kolem r. 1968. Stále je jich tady plno 🙂.
Není zač se stydět!
Před II. sv. válkou, během ní i po ní (do r. 1953 než byly zadrátované hranice),
se děla mnohá příkoří na obou stranách. Stále jsou ještě pamětníci. až nebudou , může se opět „upravovat“ historie – děje se tak po staletí.
Vězte, že příkoří a útrapy Čechů v rodné zemi byly několikanásobně vyšší.
V Německu byla po válce bída a hlad (chodili sem krást, loupit i vraždit)
Všichni (Češi nebo Němci) se shodovali v tom, že válka je swinstwo!
Často stál syn (henleinovec) proti otci, dědu. …:(
Zmedializované a zfilmované příběhy/osudy jednotlivců jsou slabý odvar toho, co se zde dělo… Těch „nespravedlivě trpících“ Němců byla menšina..
Mnoho jich zde zůstalo, spokojeně žije a neodešli ani po 68. roce 🙂…
Zůstali doma.

Upravil/a: da ny

Měl jsem možnost vyposlechnout mé prarodiče,kteří mi podali svědectví o době zabrání Sudet a chování henleinovců.Také jsem si vyposlechl přímé svědectví o pražských Němcích na konci války.Nebylo to hezké povídání.Možná vás dnes učí ve škole úplně něco jiného.

Kdo seje vítr, sklízí bouři. Ale tohle bohužel platí pro obě strany sporu, o čemž se u nás dost dlouho mlčelo. Německá menšina tu za první republiky neměla zrovna na růžích ustláno, což se později projevilo minimální loajalitou k Československu. Než mě někdo bude chytat za slovo, tak samozřejmě nijak neobhajuji to, co se dělo před válkou a za války ze strany sudetských němců (byť ne všech), nicméně ten obraz v hlavách průměrného Čecha patrně stále není úplný.

Můj děda má názor, v roce 1918 většina Němců odmítla vznik Československa, došlo k potyčkám a použití armády. Ke konci třicátých let došlo k dalšímu velkému odporu Sudet Němců vůči Československu, proto Ada svolal slavné Anglány a Frantíci do Mnichova, kde došlo k přidělení Sudet ke Skopčákům a později okupaci Československa. V roce 1945 a 1947 byli odsunuti, je pravda, že část odsunu byla divoká, při kterém zahynulo asi 30 tisíc Němců. / Ztráty Čechoslováků za dobu 1939–1945 jsou asi 360 tisíc /. Ne všichni Sudeťáci zbožňovali Adu a spol. Rovněž Skopčák není nadávka, ale původně na př. na Šumavě přicházeli na trhy prodávat berany z hor a proto vznikla tato přezdívka.