Jak budeme pracovat v sedmdesáti?

Ale v sedmdesáti nikdo dělat nebude. On je totiž nikdo nezaměstná a stát se k těm lidem také nebude hlásit. Většina lidí skončí pod mostem a rozpočet státu bude OK.
Byť to vypadá morbidně, ale k tomu to spěje.

já bych mohla v sedmdesáti dělat jen u šlehání šlehačky,počítám že v tomto věku se už budu tak třepat a budu tak slepá že ani neuvidím na výplatní pásek

Takto nějak by to asi Mili vypadalo kdoví jestli se té sedmdesátky dožijem

Nielen sedemdesiatnici, stalo sa mi, že mladý pokladník ma takýmto spôsobom chcel oklamať „tajným parkinsonom“ a šikovne zdvojil cenu. Pri kontrole účtenky a nákupu už veselý nebol.

Jak budeme pracovat v sedmdesáti? Těžce!

Do práce sice vyrazím,ale s postupujícím aizhamrem zapomenu,kam jsem vlastně chtěla jít a proč.

Sedmdesát, ale život je přeci jenom krátký od sedmdesáti nahoru. Všechno je jinak a věřte, jenom rozumný jedinec využije každého dne pro sebe a své okolí, může-li se pohybovat a myslet. Tedy,nepracovat pro své hmotné statky, nějakou čast- ale pro své duševní a psychické zdraví. Z toho vyplývá potom i Váš dobrý poměr k bližším