I když máme dnes navigace, internet atd., platí stále, že „líná huba, hotové neštěstí“?

Navigaci nepoužívám, protože autem nejezdím. Do neznámých míst také ne, , ale i ve městě, které znám, se potřebuji občas zeptat, protože co bylo včera, už dávno není.

Všechny adresy nejsou zřejmě na netu hned akltualizované, protože když se změní majitel,. změní se i sortiment a celá místnost se upravuje. Příčka sem, příčka tam…

Nejvíc se ptám v marketu Tesco. Chodím do něj pravidelně, ale hledám jogurt, je jinde, máslo rovněž. atd. Snad jen chléb a pečivo zůstávají na místě.

Což mi připomíná, jak se muži, na rozdíl od žen, častokrát stydí zeptat na cestu a radši bloudí a spalují PHM. 🙂 Znala jsem pána, který i ženský hlas v navigaci nenáviděl, tak radši bloudil a spaloval…

Upravil/a: Ametyst

Samozřejmě, že se občas zeptám. Dávám si ale pozor na to KOHO se ptám. Starší ženské buď zpravidla nic nevědí, nebo mě pošlou špatně. Chlapi většinou dají odpověď přesnou, krátkou a dobrou.

Ano, možná ještě více. On právě „informační nadbytek“ působí v konečném důsledku negativně a v záplavě všech možných kravin je už někdy dost obtížné získat relevantní informaci. :)

Říká se líná huba, holé neštěstí.

Obecně na tom kus pravdy bude . Ale v konkrétní rovině nerozumím tomu proč bych se měl ptát na cestu když mi zrovna ta navigace poradí vždy lépe a rychleji navíc má k dispozici i informace, které kolemjdoucí mít ani nemůže (například informace o právě se formující koloně kolem, které mi hned navrhne objizdnou trasu a úsporu času, na to by musel být kolemjdoucí vědma aby dokázal totéž)

Jinými slovy se zbytečnými dotazy okolí neotravuju, pokud si informace umím pohodlněji a rychleji sehnat on-line…

Upravil/a: anonym