Hraje velkou roli dlouhověkost našich předků pro pravděpodobnost našeho dožití do určitého věku?

Určitě hraje, ale těch faktorů je tam více. Rodiče mohou žít dlouho a mají několik dětí a ne všechny se musí dožít vysokého věku. Strava, prostředí, okolí a…

Na všechny podobné otázky tu vždy píšu: debatu „nature versus nurture“ se obecně nikdy nepodaří vyřešit, jen u dílších vlastností nebo charakteristik můžeme říct, co zřejmě hraje větíš roli …

Zdroj: https://en.wi­kipedia.org/wi­ki/Nature_ver­sus_nurture

Asi, jak kdy a u koho.....
Naši/Vaši předkové žili v jiném životním prostředí.
Jiný životní styl, strava (a chemie v ní).
Medicína dělá pokroky a kdejakou nemoc, „udrží, při životě“.

Velkou roli, hrají stravovací návyky v rodině (zlozvyky i zdravý způsob)
Nemusí jít o dědičné zatížení (například u křečových žil), ale o nevhodné
složení stravy. Nevhodné tuky, nedostatek minerálů a vitamínů.

Dlouhověkost
mám pár příkladů z rodiny.
Matka zemřela v 50, nebo 54 letech. Dcera v 90 a v 80,5 letech.
Otec zemřel v 95 letech, matka v 56, syn v 78, druhý v 80, třetímu je 87 let

Genetiku bych nepřeceňovala. Úplně odlišný životní styl, strava, zdravotní péče- to jsou důležitější faktory.
Zda se mi velmi hloupé, co udělala Angelina Jolie se svými ňadry. Vlastně ji vyděsila genetika, a popřela jakoukoliv jinou, rozumnější cestu ke zdraví.

Hraje přiměřenou roli. Nelze to z věku předků přesně spočítat, spíše se jedná o střízlivý odhad.

Ustanov jednotku „1 velký“, pak ti na otázku půjde racionálně odpovědět.

Takto bohužel. 🤦‍♀️

Podle posledních výzkumů vědců asi z 50%.
😄

Možná tak za míru a ve společnosti, která pro sebe vyrábí a nabízí k dostání zdravotně nezávadné potraviny, kosmetiku, oděvy a hračky, dále systém hodnot má nastaven tak, že jedno zaměstnání s jednou osmihodinovou pracovní dobou během pracovního týdne, k uživení stačí. No a samozřejmě zákaz importu těch nezdravých potravin a škodlivé kosmetiky, samozřejmě. Pak, možná, hraje genetika velikou roli.