Hoří dřevo rychleji v zimě, nebo v horku?

Emefej, máš pravdu, u exotermních reakcí to tak opravdu je, nějak jsem si to neuvědomil. To bude asi tím, že na přednášce o chemické kinetice jsem byl naposledy asi tak 45 lety…

Já na podobných přednáškách tedy vůbec nebyl. Ale selský rozum technika mi říká: Určitá (poměrně značná) teplota je nutná vůbec pro začátek hoření (pokud se bavíme o dřevě). Obával bych se že onen princip s opačným významem pro hoření se začne uplatňovat až někde kde už dřevo dávno přestalo být dřevem.

Kepler:„takže vstupní teplota reaktantů bude mít jen zanedbatelný vliv.“
To řekni tý mokrý větvi 😉

To chceš říct, že teplá mokrá větev na tom bude líp? Voda není vstupní reaktant, nehoří. Jen ztěžuje hoření, než se úplně odpaří.

Ale já s Tebou v zásadě souhlasím, i když té teplotě přisuzuju větší vliv než ty 😉
Nicméně mokré větve se za studeného počasí vyskytují častěji než za teplého (praktické pozorování v rámci České kotliny). Navíc voda z teplé větve potřebuje k odpaření méně energie než voda ze studené.

Dále např. při (menším) táboráku se udržuje mírně nadkritické ( 😉 ) množství dřeva a tam ta okolní teplota bude mít vliv poměrně značný.

Jo, máš pravdu, jistý vliv to mít bude. Ale výparné (skupenské) teplo vody je prakticky konstantní. Liší se jen teplo potřebné k ohřevu vody (měrné teplo) a to je cca 5× menší než to skupenské. Proto si myslím, že ten vliv nebude až tak významný.

Jestli se dobře pamatuju, tak výparné teplo odpovídá zhruba ohřevu o 60 nebo o 80 stupňů – teď si nejsem jist… Tak třeba teplota o 30 stupňů vyšší může ušetřit 20% energie (velice zhruba – záleží i na tom mezi jakými teplotami volíme a na tom, zda jsem se s poměrem u těch fyzikálních vlastnosti vody moc nesekl)