Viděla jsem experiment, kdy chlápek do dvoulitrové lahve dal trochu teplé vody, hodil sirku, uzavřel, stlačil, uvolnil – a hle, mrak.
Zajímá mě, jak to vlastně funguje.
A zde přichází role prachových částic ze sirky. Na těch se kondenzuje lépe.Ale proč se na nich kondenzuje lépe? Proč to usnadňují? Vodní pára by nekondenzovala, kdyby tam nebyly? Jak by se stav vyrovnal, kdyby tam ty částice nebyly?
Chápu to dobře? Prosím, odpovězte mi na otázky a případně mě opravte.
Díky, AK
Zajímavá 0 před 3766 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Pro názornost, je to to samé, jako když dribluješ míčem. Když máš
ruku vysoko, míč kmitá pomalu. Když budeš ruku přibližovat k zemi,
začne míč kmitat rychleji.
Z toho důvodu je změna tlaku a teploty vždy nerozlučně spjata. Toho
využívá ke svému principu spousta zařízení, mimo jiné lednička nebo
spalovací motor.
V případě tohohle pokusu, po uzavření lahve se teplá voda odpařuje,
dokud nedosáhne 100% vlhkosti. 100% vlhkost znamená nasycení plynu, tzn.
žádná další voda se nemůže odpařit (respektive odpařuje se přesně
tolik, kolik se mění zase zpátky na vodu). Když láhev stlačíš,
zvýšíš tím teplotu a tlak, a tím současně i hranici sytosti. To co
předtím bylo 100% je najednou třeba jen 80%. Pokud to v tomhle stavu
necháš, voda se odpaří zase dokud nedosáhne 100%.
Na to, kolik se té vody odpaří má nárůst teploty po stlačení
zanedbatelný vliv. Odpařovala by se stejně, jen jí brání hranice
sytosti.
V dokonale čistém prostředí ti voda (ale ani jiné látky)
nezkondenzují ani při sytosti nad 100%. Je to kvůli toho, že se ty částice
nemají čeho chytnout. Doslova jak tam tak rychle kmitají, tak se snaží
chytnout navzájem, ale sráží se tak rychle, že se prostě jen od sebe
odrazí. Aby to začalo kondenzovat samo od sebe, musela by být sytost hodně
přes 100%. Jenže v běžném prostředí máš vždy nějaké nečistoty, to
znamená těžké, pomalu se pohybující částice. Když do nich molekuly
páry narazí, snadno se jich chytnou a zkondenzují. Čím víc takových
částic v prostředí bude, tím rychleji bude voda kondenzovat.
Pokud by tam nebyly částice popela ze sirky, zkondenzovalo by to na prachu ze
vzduchu, případně na stěnách nádoby. Jen trochu pomaleji. Pokud by tam
nebyly vůbec žádné částice, pak by to kondenzovalo jen na stěnách.
A pokud by stěny byly daleko, zůstávala by pára v přesyceném stavu.
K takovému jevu dochází v elektrárenských chladících věžích, kde je
běžně vlhkost hodně nad 100%
Pojem rosný bod, který jsi použila je zjednodušení používané v meteorologii pro sytost páry. Vychází z předpokladu, že atmosférický tlak se v podstatě nemění, a že tudíž záleží pouze na teplotě. V termodynamice, kde takový předpoklad neplatí, se spíše používá pojem sytost.
0 Nominace Nahlásit |
3.No tak dokud se všechna voda nedostane do skupenství a formy, která odpovídá dané teplotě a tlaku, takže většina kapalina a trochu páry.
Líp se mi to vysvětlí na mrznutí vody. Takže když se voda ochladí na 0°C, tak jí stačí dodat energii na změnu skupenství, tu jí sice dodáš, ale je potřeba aby se hmotně dokázali vytvořit krystaly(kapičky v našem případě). A to se nejlépe dějě na něčem, kde se může víc kapiček usadit a to jsou právě ty prachové částice.
Vem si třeba déšt, když prší, tak padají kapky vody, ale když se
někdě můžou usadit, tak se spojují do větších celků, třeba louže.Ale
když prší tak louže rovnou nepadají.
Třeba kroupy jsou právě to, že někdě v atmosféře kapka zmrzne a tím se
na ní mohou nabalit další kapky a pak padají větší kroupy.
4. No teoreticky se nemusí usadit nikde, je to jako mlha, prostě jsou ve vzduchu, časem vlivem gravitace spadnou(stejně jako déšt)
0
před 3766 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
To je keců a špatných !!!
Při stlačení stoupne v lahvi tlak a zároveň s tlakem i rosný
bod.
Při rychlém uvolnění dojde k poklesu tlaku a i poklesu rosného bodu . Na
kondenzačních jádrech z dýmu po sirce zkondenzuje vzdušná vlhkost a
vytvoří se viditelná mlha. Toť vše.
http://www.oxywise.com/cs/tools/tool/what-is-the-dew-point-and-how-do-you-calculate-it
Doplňuji:
S teplotou to nemá nic společného, alespoň v tomto případě.
Upravil/a: mosoj
0
před 3765 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekannas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2636 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1348 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1062 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |