Existuje tekutý dusík?Jestli ano tak jak se vyrábí?

Kapalný dusík se vyrábí tak, že se nejprve stlačí vzduch a teplo které tím stlačením vznikne se odebere ( nádoba se ochladí). Takto stlačený a ochlazený vzduch se nechá následně rozpínat a vzduch zkapalní. Dále pak následuje rektifikace, což znamená i čištění.Kapalný dusík má bod varu –196oC při normálním tlaku. Jelikož se bod varu rychle s tlakem zvyšuje dá se dobře uchovávat v uzavřených termonádobách. Nádoby se natlakují a dusík přestane vařit. Kapalný dusík se mimo jiné používá v lékařství a chlazení polovodičových prvků.

Wiki:

Dusík se dnes prakticky výlučně vyrábí nízkoteplotní rektifikací zkapalněného vzduchu a tvoří přitom spíše přebytky při výrobě více žádaného kyslíku. Při postupném ochlazování nejprve dochází k oddělení kapalného CO2. Dále dochází ke zkapalnění kyslíku s dusíkem případně ještě argonem. Helium zůstává plynné a tím je ze směsi odděleno (vč. jiných vzácných plynů). Kapalná směs je pak dělena v rektifikační koloně. Představa o frakční destilaci vyučovaná na základních a středních školách je jen zjednodušením a má daleko k průmyslové realitě. Taková velkokapacitní výroba dusíku v rámci ČR je realizována např. v průmyslové zóně Litvínov-Záluží (areál spol. Unipetrol RPA). Kromě přímého expedování se přímo v areálu využívá např. k výrobě amoniaku a také jako důležitý prvek zajišťující bezpečnost umístěných chemických výrob.

Sice jsem to nezkoušel, ale vyrobit kapalný vzduch by patrně problém nebyl. Nejnáročnější je asi vyčištění vzduchu (nesmí tam být vlhkost a CO2, jinak se všechny trubky ucpou námrazou). Kapalný dusík vyžaduje destilaci a konstrukce destilační kolony (tepelně isolované, pracující při varu vzduchu) bude asi náročnější. Pak bych ale také získal argon.

Také by to ale šlo tak, že bych nezkapalňoval vzduch, ale přímo dusík (z bomby). Pak bych možná nepotřeboval ani kompresor. Ten dusík v bombách je ale stejně vyroben z kapalného dusíku, získaného destilací vzduchu (dusík je vedlejším produktem, vzduch se zkapalňuje a destiluje hlavně kvůli výrobě kyslíku, po kterém je mnohem větší poptávka, protože je třeba při sváření – dusík a argon jsou spíše vedlejší produkty).

Osobně si ale myslím, že nejjednodušší je kapalný dusík koupit.

Zdroj: http://www.al­debaran.cz/fo­rum/viewtopic­.php?t=1511#17424

V zásadě souhlasím s oběma kolegy, akorát se musím ohradit proti uzavřeným termonádobám od mosoje – i velmi dobře servisovaná termonádoba má takový prostup tepla zvenčí, že prostě var dusíkové kapaliny a tlakování celé soustavy nezastavíš, v ideálním případě vydrží několik dní, pak otevře pojišťovací ventil, čímž klesne tlak a dusík vře o to usilovněji (totéž samozřejmě platí pro kterýkoliv zkapalnělý plyn, nejen dusík.)

l564, zkoušet domáckou výrobu je zbytečné 🙂 pracuji v poměrně malé výrobě kapalných plynů, přesto ve špičce odebíráme tolik elektrické energie, jako menší město velikosti například Frýdku-Místku během energetické špičky 🙂

Na střední škole se budete učit, že pojem tekutý (fluid) zahrnuje kapalný (liquid) i plynný (gaseous). Takže každý dusík, který můžete potkat, je tekutý. Pokud myslíte kapalný, Mosoj odpovídá kvalitně a vyčerpávajícím způsobem, že není co dodat.