Existuje podstata dobra a podstata zla nebo se jedná pouze o termíny závislé na definici?

odpoveď je v otázke.
Záleží na uhle pohľadu – pre prasa je zabíjačka pogrom, pre človeka malá oslava.
Atď.
Dobro a zlo sú vždy posudzované z nejakého uhla, stanoviska. A to nikdy nie je objektívne.

Problém, který jste nastínil, není jednoduchý.

Uvedu pojetí filozofie Anzenbachera. " Existence dobra, možnost poznání dobra (svědomí), možnost konat dobro (svobodná vůle), povinnost konat dobro, sociální zřetel a univerzalita (jedinečnost a všeobecná platnost, závaznost)".

Když posuzujeme jednání člověka, předpokládáme, že ví, co dělá, že považuje své činy za správné, protože by se mohl rozhodnout i jinak. Když po nás někdo hodí kamenem, kdo je vinen? Člověk, který jednal podle své vůle, svého svědomí, nebo kámen? Člověk. Vždyť uplatnil své „vyšší já“. Je ale pravda, že vůli lze ovlivnit alkoholem či drogami.

Tzv. hédnonismus tvrdí, že dobro je slast a zlo je strast. To nás provází po celý život. Opravdu na určitý čin má zpravidla jiný pohled ten, kdo jej spáchal (či má vůli spáchat) a kdo jej hodnotí. Proto mnozí lidé považují bolest za špatnou, ale jiní za určité situace berou bolest jako pozitivní – alturismus pro jedny, masochismus, asketismus pro druhé… např. i Ježíš na kříži
Domnívám se, že by se neměla používat slova: vím, co je pro tebe či pro nás dobré … Všichni určitě známe …

„Mají různé činy "smysl?. Jenže jaký je smysl dávání nečemu smysl? Změní se tím něco ? “

Vl. v. s využitím dějin etiky.

Vše záleží z jakého úhlu se na to díváme a jak si definujeme jednotlivé pojmy.
Zajímal by mne pramen, v kterém jsi zjistil, že Kristus spáchal sebevraždu ?