Existuje nějaký důvod, z jakého by klíště dobrovolně opustilo svého hostitele jen částečně nacucané či nenacucané?

Pouze v případě že by hostitel zemřel a netekla mu krev. Potom by nemělo důvod setrvávat.

Napadá mě třeba „nepohodlí“ nebo ohrožení toho klíštěte. Případně rozptýlení nebo i stav toho klíštěte.
Nutno ale říct, že se klíšťaty nezabývám. Jen předpokládám. Vycházím ale z toho, že to jsou sice parazité, ale že celý svůj život nepijí jen krev (ale mají i jiné potřeby) a ze mohou nastat okolnosti, které je odvedou od jejich nasávání…

Ohrožení jako třeba jiným (konkurenčním) parazitem. Či i zvíře , které se klíšťaty živí (což by mohlo donutit klíště jednat a utéct). Nebo ohrožením v tom smyslu, že je krev vadná, nemocná, pro ně nějak škodlivá. V tom případě bude nejspíš sám hostitel nemocný.
S předchozím může souviset i tohle a sice, že nemusí být nezbytně v ohrožení, ale můžou být v nepohodlné situaci. Což závisí na okolnostech i tom, co zrovna hostitel dělá nebo kde se nachází – což pro klíště může vytvářet nevhodné podmínky – prostředí ale i krev (teplota, vlhkost, pohyb a fyz. stav hostitele).
Klíště snad může i vycítit lepšího hostitele, pokud jsou blízko sebe a jednoduše přejde z jednoho na druhého (i když už je možná přisáté).
Rozptýlením mám na mysli třeba pohlavní pud, samec-samička. Samičky často potřebují pít víc, vzájemně se můžou různě rozptylovat, když přijde na páření. Hledající sameček může rozptýlit přisátou samičku anebo u přisátého samečka může jeho pozornost od krve odvést „kolemjdoucí“ samička.

Klíšťata navíc procházejí fázemi. Někteří potřebují pít víc, jiní né až tolik (věk/fáze, pohlaví, plodnost). Tzn. že změna fáze (která může nastat v průběhu, kdy nasává), může znamenat i změnu priorit a potřeb.

Upravil/a: Disraeli

Osobně mám zkušenost, že většinou neradi pivo. Pokud si dám pivo (i malé) je jen malá šance, že se mně nějaké chytne a mám silný pocit, že alespoň jednou jsem načapal jedno co po mně lezlo a později jsem v dané oblasti našel příznaky kousance.