Avatar uživatele
cappuccino

Dokazete se v necem uskromnit?

Do budoucna nas cekaji horsi casy. V jakem smeru jste schopni a ochotni se uskromnit nebo vzdat se sveho pohodli?

Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? Odpovědi.cz, Disraeli před 820 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Drap

Ano, toho co si nebudu moci dovolit.

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Lgee

Po omezený čas úplně ve všem..

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
elkon

Ano, až to bude třeba, tak to budu řešit. Nic jiného nezbývá.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Disraeli

Z hlediska peněz, to mě netrápí, nemusím se „uskromňovat“, drobné cenové výkyvy a určité zdražování… to jde docela mimo mě. Co se týká nakupování a investic, tak jdu po kvalitě, zhodnocení a kupuji věci, které budu potřebovat, používat, využiju je. Neutrácím za zbytečnosti, ale ani nehledím na to, abych „ušetřil“ (na slevách, podřadných/nek­valitních výrobcích, službách atd).
Kdyby se lidé jen trochu zabývali financemi (a tím nemyslím prací v zaměstnání), nemuseli by (většinou) řešit „horší časy“ a stresovat se z nedostatku a ze zdražování. Lidi nemusí aktivně podnikat ani nějak ve velkém investovat, aby si polepšili, zvýšili příjmy, měli víc příjmů, zhodnotili svůj majetek. Stačí se tomu TROCHU věnovat a něco pro TO u/dělat. Jako první se trochu finančně dovzdělat.
Vláda může být naprd, okolní státy a jejich lídři (i globální dopad jejich aktivit) můžou být naprd – a taky často jsou – ale největší zodpovědnost mají lidi sami za sebe, za svůj život, za své finance, atd. Přehazování odpovědnosti (přičín neštěstí) na vládu, politiky, podnikatele/bohaté a nevím koho ještě, to je hlavně rys demokracie a omezeného smýšelní. „Horší časy“ (z různých příčin) příjdou vždy, ekonomický blahobyt/růst střídá ekonomický úpadek, krize a zase naopak.
Každý by si mohl finančně i jinak polepšít, nehledě na to kolik a jakých mají VÝMLUV. Ať už si je jakkoli opodstatňují (náklady, děti, rodiče, nemoc, nedostatek času, vláda, vzdělání, situace,…).

„Uskromnit se“ v běžném životě umím i tak, rozhodně mě k tomu nenutí situace na trhu a „nedostatek financí“. Tohle „uskromňování“, tedy nepohodlí, obětování se a podobně, to je otázka disciplíny a sebekontroly a to je něco, co dělám zcela dobrovolně a záměrně, protože sebekontrola / sebekázeň je základ. Kdyby ne, tak nic nemám, nikam bych se neposunul, nic moc bych nezvládal ani nezískal. Posilování, sport, práce, povinnosti, odklad nějaké zábavy a vyhýbání se lenošení, neopíjet se, sexuální sebekontrola, dieta/zdravé jídlo, určitý režim a návyky, otužování, odepírání si luxusu a pohodlí, překonávání bolesti,… bez sebekontroly a nepohodlí není růst. A tím ani výsledky, jakékoli polepšení si, dosažení cílů, spokojenosti.

Tzv. chudí jsou často „skromní“, jen proto, že musí. Nucená skromnost není tak úplně skromnost. Bohatší jsou často skromní (charakterově i co se týká utrácení, nestřídmosti), protože chtějí, můžou a vědí, že je to správné. Samozřejmě nelze takhle hodnotit všechny, ale jsou to časté jevy u těchto dvou skupin lidí.

Upravil/a: Disraeli

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Rokio

Ano, zvládl bych nechodit na obědy do jídelny, méně se koupat a častěji se sprchovat a možná i být méně na PC, ale s tímhle si nejsem jistý.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
led

V zmysle nových cien (z Covido-UA 😷⚔️ príčin) bez ohľadu na to, či chcem, jednoducho sa musím uskromniť.
Už si nemôžem dovoliť flotilu vlastných lietadiel, jedno (to najmenšie?) musím dať preč! 😔 Ešteže mám čarovnú lietajúcu metlu na vlastný pohon. 😀

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
paul1

Uskromním se podle situace tam, kde budu muset.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
da ny

Samozřejmě.
Tam, kde to bude možné a kde bude třeba.
Takové chvíle, člověk zažívá v životě několikrát.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek