Dokáže nadále fungovat vztah, kde proběhla nevěra partnera?

S nevěrou je to složitější. Setkal jsem se s tím, že i různí křesťanští psychologové a manželští poradci mají názor, že lepší je, pokud se o tom podváděný nedoví (a podvádějící to ukončí, samozřejmě!) než že by si to „vyříkávali“. Kající přiznání (pokud se to neprovalí jinak) je obvykle k ničemu, jen to hodí problém na druhého („a odpustíš mi?“). Nevěra se odpouští velmi špatně.

Takovych je!!

To je o další důvěře, případně toleranci. Je to na každém jedinci, někdo dokáže pochopit důvody, které k tomu vedly, někdo ne. Je to složité.

Pyčo, Savier, život není Balada o pluku Igorově! 🤦‍♀️ Málo který vztah vydrží až do smrti, a už vůbec vydrží málo který „šťastný“ vztah.

Vydrží ten, kde mezi sebou mají manželé přátelské pouto. Ten, kde se respektují. Pak ten, co zamrdal, ví, jestli to má tomu druhýmu říct, nebo rači držet hubu, atd. Podle toho se zachová, pak je něco – tichá domácnost, létající talíře, taky podle vkusu a temperamentu každýho soudruha, a pak to nějak rozchodí. Rozchodí, ne proto, protože se milují, láska je žárlivá a majetnická, ale proto, protože se mají rádi, jsou přáteli, všichni děláme chyby a chyběli by si.

Ale takových vztahů je velice, velice málo. Proto, taky, máme tak velkou rozvodovost.

Někdy ano, někdy ne. Záleží na toleranci a nastavení hodnot jednotlivců

No, jestli pořád vaří, pere, uklízí, tak bych nad tím mávnul rukou. 🙂