Dehonestující vzkazy na internetu – prosím pomoc.

Dobrý den, dostala jsem se částečně vlastní vinou do prekérní situace. Na jednom z webů, které hodnotí živnostníky, jsem se zastala v dobré víře svého manžela Karla Hrada, o kterém se psaly lži a pomluvy ( skutečně lži a pomluvy toho nejhrubšího zrna, včetně vulgarit, které nelze ani opakovat.....snad konkurenční boj? Je to delší historka…). Sprostě jsem vynadala domnělému autorovi, kterého můj manžel okradl, vysmála se mu, odeslala z počítače mého zaměstnavatele několik pomlouvačných příspěvků o něm a podepsala jsem se. Naštěstí je ředitelka magistra Pauchová moje dobrá kamarádka a po provalení mnou evidentně zneužívaného služebního počítače nic nehrotila. Dokonce to na magistrátní školské komisi zahrála do autu. Zaměstnání v municipalitě je skvělé, v soukromém sektoru bych letěla. Kdyby opravdu něco, jsem pro jistotu od 1.1.2014 místop­ředsedkyně našich odborů. Ale zpět k hlavnímu problému. V tom okamžiku se zloba autora hodnocení mého muže otočila proti mně. Nechápu proč, já přeci mohu urážet koho chci a jak chci. Dotyčný pán okamžitě použil pikantní informace o mně a o mém životě, které jsem mu sama odeslala, abych vypadala, že jsem stalkována. Lze se teď o mně dočíst jak jsem studovala, kdy a kde jsem se vdávala, jméno za svobodna, datum a místo narození, politickou příslušnost ( teď tvrdím chybnou, ale chladnou hlavu, planoucí srdce a čisté ruce mám do smrti ). Zkrátka udělal ze mě úplnou krávu. To mě rozčílilo do nepříčetnosti. Nikdy mě ten člověk neviděl, nezná mě. Co si to dovoluje? Ví kdo jsem? Dokonce na mě bezdůvodně podal trestní oznámení na MÚ, které bylo kvalifikováno jako neopodstatněné. Soudí se se mnou i u městského soudu pro Prahu 5. A následovala nová vlna útoků na internetu. Pokaždé z jiné IP adresy, pod jiným jménem. A pokaždé za mým jménem zůstane další sprostota. Po prořezání pneumatik na služebním autě manžela ( s firemním logem Kubík a Hrad, s.r.o. ) jsme podali téměř na konci svých sil rovněž trestní oznámení na konkrétní osobu s podezřením na stalking, nicméně policie neví, kdo píše na internet, nelze dokázat, kdo poškodil auto ( interně, důvěrně – byl to můj manžel, aby naše oznámení policii vypadalo věrohodněji a měl sjeté pneumatiky, potřeboval od pojišťovny nové ) atd. Konkrétní osoba má doma malé děti. S manželem se smějeme, až se za břicho popadáme, když musí dokolečka chodit podávat vysvětlení policii na naše oznámení, která jsou následně odkládána. Vím, je to zamotané. I já jsem po skoro 30 letech ve školství složitá osobnost. Myslíte, že tahle historka má nějaké schůdné řešení? Je mi pomoci? Lze se zbavit těch příspěvků na internetu? Jeden z webů stáhnul všechny příspěvky, jeden ze serverů zrušil tomu pánovi blogerství, ale pořád jsou ještě stránky, které dopřávají sluchu takovým ponižujícím sprosťárnám. Prosím, zkuste poradit, co s tím? Děkuji.
RNDr. Zuzana Hradová Pecinová, v. r.
Profesorka matematiky a fyziky, výchovná poradkyně na Gymnáziu Christiana Dopplera v Praze