Dáváte si po obědě šlofíka?

Někdy

Já taky někdy. Asi před necelými dvaceti roky se mi občas v zimě povedl takový megašlofík, že jsem vstával z postele za soumraku.

Jen velmi vzácně, to mě to musí přepadnout samo a spíš se to stává po spánkovém deficitu. Naopak s poobědovou únavou bojuju kafem a svižnou procházkou.

Zcela vyjímečně.

Jen výjimečně.

Pravidelně, někdy i po snídani. Je to věkem (82), ale dával jsem si i počas prace, opřel jsem si hlavu o rýsovací desku a chvíli podřimoval. Potom to už nešlo, za počítač, na kterém jsem se pracně naučil kreslit se schovat nedalo. Tím chci říct, že technika není ve všech případech přínosem -:D

Pokud mohu, ano.
Někdy i po odpolední svačině.